Kluci nepláčou… Nebo jo?

slzy

Smrt, nemoc, rodinná tragédie. Dokážu pochopit, když muž pláče, ale jen v určitých životních situacích. Ale já teď nechci rozebírat hrůzostrašné scénáře, jako jsou živelné katastrofy a války. Je v pořádku, aby kluka rozplakal smutný film, hádka nebo rozchod? Mluvím o věcech, se kterými se setkáváme každý den. Rádi bychom nad nimi uronili nějakou tu slzu, jenomže většinou to nutkání nakonec potlačíme. Proč to někteří muži nedokážou? Více

Víte, co je hygge? A jak ho vnést do vašeho podzimu?

hygge

Teplota klesá a pomalu se začíná stmívat. Uvaříte si šálek horké čokolády a zabalíte se do huňatého vlněného svetru. Sednete si k teplému plápolavému krbu, v jedné ruce hrníček, ze kterého se ještě kouří a ve druhé kniha, kterou už máte dlouho rozečtenou. Natáhnete si nohy v teplých ponožkách upletených od babičky a užíváte si klidu a pocitu míru, který ve vás tahle atmosféra vyvolává. Více

Svatý Martin slaví. Máte chuť na pečenou husu? Tady je recept

husa

Vůně dozlatova vypečené husy a sklenička dobrého vína. Ukončení barevných podzimních měsíců sebou každoročně nese tradiční oslavy příchodu zimy. Na svátek svatého Martina, který podle pranostiky na koni přiváží první sníh zasedáme s rodinou a přáteli k slavnostní tabuli, na které nesmí chybět svatomartinská husa a sklenička mladého Svatomartinského vína. Vychutnejte si tradiční slavnost, kdy ani jedno nemůže na slavnostní tabuli chybět. Více

Slohovka

slohovka

(Povídka)  Veliké ticho. Jenom já sedím za katedrou, v ruce ten papír. Nikdo jiný už tady není. Nemusím nikam spěchat a brzo se setmí. Písmo na papíře je fialové, ne modré, psané asi gelovkou, které u nás na škole bůhví proč tak tuze zakazujeme. Měli bychom být rádi, že děti jsou ochotné ještě vůbec vzít nějaké pero do ruky. Více

Už jste potkali anděla?

anděl

V průběhu života poznáme mnoho lidí. Někteří z nich se v něm jen mihnou a pokračují dál svou vlastní cestou, aniž by zanechali hlubší stopu, zatímco jiní se objeví, změní směřování našeho života a pak zmizí. Další nám zase pomohou najít ten správný směr či vyřešit nějaký problém, a nakonec třeba i zůstanou v našem životě navždy. Více

Andrea Rošková: Nejvíce se vyžívám v tetování prasečích kůžiček

22278421_10214844528095080_1314883632_n

Andrea Rošková je ze Slovenska a je jí 25 let. Na střední škole studovala propagační grafiku na Škole užitkového výtvarnictví Josefa Vydry v Bratislavě. Do Plzně pak přišla kvůli studiu na vysoké škole, Fakultě umění a designu Ladislava Sutnara, kde to bylo nejprve bakalářské studium v ateliéru Mediální a didaktická ilustrace, nyní magisterské na stejné škole v ateliéru Intermédia. Je charismatická, skoro pořád se usmívá a část vlasů vlevo si barví na šedivo. To je její poznávací znamení. Více