Časopis plný příběhů
Jsou mezi námi úžasné ženy. A úžasní muži. Možná zůstávají trochu v pozadí, ale my je objevíme a přineseme s nimi rozhovory! Máte ve svém okolí inspirativní ženu nebo inspirativního muže, o kterých bychom měli napsat? Pošlete nám tip!
Svět je uznával jako krásné a podmanivé ženy své doby. Oblékaly nádherné šaty. Zdobily se šperky. Byly vzdělané, sečtělé a pohybovaly se ve vybrané společnosti. Ačkoli žily v jiné době, spojovala je společná vášeň. Zahradničení. Vytvořily kouzelné zahrady, na nichž plely, sázely nebo stříhaly stromy v obyčejných džínech a košili. Jaké byly nejkrásnější zahradnice? Více
„Teď ještě pevný ruky stisk. – Ptáci už se probouzejí – začíná svítat. Jdu s hlavou vztyčenou – musí se umět i prohrát. To není hanba. I nepřítel nepozbyde úcty, je-li pravdivý a čestný. V boji se padá, a co je jiného život než boj,“ napsala v dopise na rozloučenou svým blízkým Milada Horáková. Zítra to bude 68 let, co ji komunisté ve vykonstruovaném procesu poslali na smrt. Více
Když Hana Benešová po vypuknutí druhé světové války založila ve Velké Británii Československou pomoc, organizaci, která měla nahradit domácí červený kříž, bylo jasné, že předsedkyní jednoho z odborů, Ošetřovatelského, nemůže být nikdo jiný než Marie Rechtová. Žena, která zasvětila celý svůj život ošetřovatelství. Více
Žila jen pětadvacet let a napsala na čtyři desítky oceňovaných skladeb, které dodnes hrají rozhlasové stanice po celém světě. Byla mimořádně nadaná. V době, kdy nebylo běžné, aby žena skládala a dirigovala orchestr, šla za svým cílem. Na tváři lehký úsměv. „Mít radost z prostoty a maličkostí, zpívat vždycky, usmívat se jak nejvíce to jde,“ napsala optimisticky v jednom z dopisů svým rodičům. Více
Na svých zahradách vždy vysazovala rozmarýn a pelyněk. Když česala olivy u svého skromného domku, povídala si se stromem. Drobná, prošedivělá, s pestrými náušnicemi v uších. Procestovala svět s nomády a cikány, od nichž se učila, jak bylinami léčit zvířata. Po jejím boku vždy běhali afgánští chrti. Své poznatky zapisovala do knih. A byla nesmírně laskavá. Více
Nejkrásnější park, který jsem kdy viděla, obklopuje zámek ve Vrchotových Janovicích. Není prvoplánově dojemný a nenajdete v něm živé ploty střižené podle pravítka. Zato vás téměř na každém kroku pohltí génius loci. Pod košatou korunou rozložitého dubu nebo v místě, kde zničehonic z trávy vykukují růžové pivoňky. Sidonie pěstovala růže, krokusy, azalky, sněženky i ladoňky. Jestli zakládáte květinou zahradu, bude vám její nápaditost inspirací. + Sidoniin zahradnický deník ke stažení Více
Eva si tentokrát povídala se Šárkou Wiesnerovou. Se ženou, co rozdává svůj smích a energii, ale ne vždycky byl během rozhovoru důvod k radosti. Šárka vede sportovní studio, které převzala po své dceři. Více
Andrea Rošková je ze Slovenska a je jí 25 let. Na střední škole studovala propagační grafiku na Škole užitkového výtvarnictví Josefa Vydry v Bratislavě. Do Plzně pak přišla kvůli studiu na vysoké škole, Fakultě umění a designu Ladislava Sutnara, kde to bylo nejprve bakalářské studium v ateliéru Mediální a didaktická ilustrace, nyní magisterské na stejné škole v ateliéru Intermédia. Je charismatická, skoro pořád se usmívá a část vlasů vlevo si barví na šedivo. To je její poznávací znamení. Více
Že se jednalo o krvavou, hrůzostrašnou válku, ve které přišly o život více než čtyři milióny lidí, o tom není třeba diskutovat. Válka ve Vietnamu má z našeho pohledu mnoho různých tváří, o jedné z nich se však nikdy nemluvilo. Do rozbouřeného Vietnamu se během šedesátých a sedmdesátých let minulého století vypravilo několik odvážných žen, které jsou v souvislosti s touto historickou érou naprosto upozaděny. Mezi nimi se ocitla také francouzská reportérka Catherine LeRoy, jejímž předsevzetím bylo upozornit na lidskou tvář celého konfliktu. Více
Vladimír Bednář repasuje stará městská kola. Dělá z nich dnes tolik žádané stylovky. Je to jeho koníček, nedělá to pro obživu. Jízda na takovém kole je radost. A svým způsobem i zklidnění. Z cyklistů se obvykle stávají elegantní bytosti s narovnanými zády, dámám vlají vlasy a z košíku jim vykukuje nať pórku. Sama takové kolo mám a nedám na jízdu na něm dopustit. Převážně o kolech jsme si povídali u piva v plzeňském Pivstru. Více