V posledních letech mají novopečení tatínci možnost využívat tzv. otcovskou dovolenou. Jedná se o volno, které může tatínek trávit s maminkou a miminkem v období šestinedělí a poznat se tak lépe s novým členem rodiny.
Dneska tu pro vás máme rozhovor s novopečeným tatínkem Michalem, který tuto možnost využil. Zároveň se dozvíte něco i o rodičovství a plánování rodiny pohledem muže.
Můžeš nám pro začátek říct něco o sobě? Kdo jsi?
Jsem obyčejný muž a nějak nevím, co bych o sobě měl říci. Možná to, že mám rád počítače, mobily a zajímají mě technické věci. Rád objevuji a navštěvuji nová místa a přírodu. Celkově mám rád spíše pohodu a klid.
Jsi ten muž, který plánoval rodinu a vždy sis ji přál nebo to byl nápad spíše tvojí ženy?
V chlapském světě se říká, že každá žena chce být princeznou a mít své malé zvířátko na hraní a mazlení. Tím myslím, že princeznou se stává při svatbě a zvířátko je ten malý cvalík, který teď leží u nás v postýlce. Mám pocit, že ženy se na to těší snad už od narození. Chlapi, alespoň teda v mém okolí, to takto nemají. Spíše jen plní „úkoly“, které doma dostanou. V práci se rozmohlo, že každého cca půl roku přichází jiný a jiný kolega s tím, že jsou doma těhotný. U nás tento nápad zrál nějakou dobu. Vzhledem k tomu, že jsme spolu už 10 let, tak to prostě muselo přijít. Já jsem si popravdě žádné mimi nikdy nepřál. Bylo to spíše přání partnerky.
Jak se k tvému rozhodnutí otcovskou využít stavěl tvůj zaměstnavatel? Jak sis o ni zažádal?
Pro začátek je vhodné říci, že pracuji ve větší firmě, která má kolem 3 tisíce zaměstnanců a zaměstnanci jsou umístění napříč Českou republikou. Mnoho věcí lze řešit přeš počítač, jelikož na to máme různé aplikace.
Jsem typ člověka, co má rad všechno perfektní. Chce mít hodně informaci. Chce, aby věci fungovaly. Z tohoto důvodu jsem se na svého vedoucího ani neobracel a zjistil jsem si informace sám přes HR oddělení s příjemnou paní, která tyto věci řeší denně. Byl jsem překvapený, že jsem si vše mohl vyřešit z domova přes počítač a nemusel jsem nikam chodit. V podstatě jsem si stáhnul formulář pro sociálku, který jsem vyplnil. Ve své práci jsem musel vyplnit v aplikaci žádost o nepřítomnost na pracovišti – otcovská, kde jsem pouze přiložil do přílohy zmíněný naskenovaný dokument od ČSSZ a odeslal ke schválení. Bylo to tedy na pár kliků počítačovou myší a jeden sken dokumentu. HR oddělení vše vyřešilo za mě. Byl jsem nadšený. Nakonec mi z HR oddělení přisel balíček s dárkem pro naše miminko, což jsem opravdu nečekal a velmi mě to překvapilo. Dělali jsme si s partnerkou srandu, zda to budou ponožky s logem nebo bodýčko pro mimčo. Bylo to bodýčko s vtipným firemním nápisem.
Zároveň jsem musel kontaktovat svého přímého nadřízeného, abych ho informoval o otcovské dovolené, že budu v práci chybět. Samozřejmě jsem to hlásil dopředu, jenže víte, jak je to s porody, nikdy nevíte, kdy přijde ten den D. Můj nadřízený mi v podstatě řekl, že vůbec neví, jak to chodí, že si mám zjistit informace na HR oddělení, protože ostatní kolegové si většinou na tuto událost berou klasickou dovolenou. Dovolená je totiž lépe placená. Otcovská je brána jako nemocenská a dostáváte tedy cca 70 % vašeho platu. V podstatě mi navrhl, že pokud se s tím nechci zatěžovat, tak si mohu vzít klasickou dovolenou. Toto myšlení mě zarazilo, protože mi jde hlavně o volno. Budu mít 14 dní otcovskou, a pak ještě 25 dní dovolené. To je čas pro mou rodinu a můj odpočinek. To beru jako bonus v dnešní době stresu a nulového volna. K čemu mi budou peníze, když chci být s rodinou, mít volno, užívat si doma zahradu, výlety a tak. Navíc další motivací pro mě bylo, že otcovskou dostáváte od státu, kterému za celý život odvedete nemalé peníze a v podstatě mém případě je zatím vůbec nedostávám zpět. Ale to by bylo na delší debatu.
Dozvěděl jsi se na HR oddělení i jiné informace, kromě zmíněného návodu, jak podat žádost?
Díky našemu internímu webu jsem měl připravené otázky, kterým jsem nerozuměl nebo naopak které mě napadly a zmíněné tam nebyly. Například jak se dokladuje planý poplach porodu, který se na webu třeba vůbec neřešil. Což se konkrétně u nás řeší naděláním hodin nebo čerpáním dovolené. Volno u porodu je bohužel u opravdového porodu, ke kterému dostanete doklad, že se „něco“ narodilo a že bude vystaven rodný list. To, že tam jedete 2x s partnerkou se nebere jako účast/pomoc u porodu.
Jaký pro tebe byl čas strávený společně s rodinou. Bylo to k něčemu?
V podstatě jsem si ze začátku připadal doma zbytečný, protože dítě má každé 2-3 hodiny hlad, pak pláče, že ho z toho bolí bříško a když ho uspíte tak máte nějaký čas dělat jiné věci než se tento začarovaný kruh bude opakovat.
A jelikož nejsem ten, které miminko po probuzení hned hledá – krmení, tak jsem nevěděl, jak mám pomoci. Mimčo je celé dny doslova přilepené na matce. Nakonec jsem pochopil, čím mohu být nápomocný a co nám ulehčí život. Začal jsem dělat jiné aktivity, více administrativní, spojené s chodem domu. Ty, které dříve bez problémů zvládala i partnerka a dělili jsme se o ně.
O jakých aktivitách mluvíš? S čím jsi pomáhal v domácnosti?
Abych nám ulehčil první dny, tak jsem například objednal pravidelný dovoz jídla, abychom měli čas spíše na sebe a nemuseli řešit jídlo. Začal jsem více dělat úklid domova jako žehlení, praní, mytí nádobí, vysávaní atd.
Partnerka mě požádala, abych zařídil papírování ohledně narození miminka – rodný list, přihlášení k zdravotní pojišťovně (vystavení kartičky pojištěnce). Naše pojišťovna nabízí příspěvky při narození dítěte, tak jsem zažádal o ně. V práci jsem si vystavoval žádost na slevu na dani na dítě. Objednával jsem léky z lékárny, které bylo potřeba koupit (např. na ošetření pupíku) a vzhledem k tomu, že jsme podnikavá domácnost, tak jsem vozil na odeslání balíčky.
Doma se obecně snažím, aby partnerka byla v pohodě. Pohlídám miminko, když je potřeba, připravím kočár, když chceme jít na procházku, a tak nějak se snažím, aby to doma šlapalo a aby byla v pohodě. Ženská v pohodě = pohodová domácnost! Kdybych nebyl takto nápomocný, tak bych si pak asi připadal špatně, že to nechávám vše na ni. Nerad vidím, když se trápí a je smutná. Možná by se dalo říci, že tím obětuji svůj život a čas, jen aby ona byla šťastná. Protože když ona bude šťastná, bude pohodová domácnost a já budu šťastný také. Je to takové začarované kolečko.
Jak ses zapojoval při péči o miminko?
Na mimčo jsem se chodil dívat u přebalovaní, pomáhal s koupáním, a hlavně jsem se učil, jak ho brát do ruky. Ze začátku je to hrozná „guma“, která potřebuje držet hlavu, navíc je to mrňavé a nejde to vzít do velkých rukou. Dále jsem se snažil pomoci s technickými věcmi – zapojoval jsem detektor dechu, instaloval chůvičku apod. Pomáhal jsem tedy spíše v chodu normálního života, které by normálně řešila mamča.
Pak jsem dostával více a více mimčo do ruky na uspávaní, houpání a mazlení. Myslím, že tím jsme se dost poznali. Tento čas mamča většinou využila na sprchu, odpočinek u knihy, filmu, vyřizovaní emailu atd.
Rodiče říkali, že prý mě pozná po hlase a že se zamnou otáčí, takže ta otcovská asi měla smysl, že ví, že i když nemám hektolitry špičkového mléka, tak že tu pro ni jsem také třeba na to mazlení a uspávaní.
Asi to zní, že by to matka zvládla sama, ale myslím si, že ne. Alespoň ne ze začátku. Když jsme jeden z nás dali z rukou miminko pryč, začalo plakat, že chce byt v náruči a s tím neuděláte jídlo, koupaní, emaily, obvolávaní doktoru atd. Také první dny u nás vždy mimčo choval jeden rodič a druhý měl „volno“ na svojí práci, kterou musí udělat. Prací myslím zcela běžné věci jako najíst se nebo si vyčistit zuby. Víme, že existují nosítka, ale ty jsme nevyužívali.
Říká se, že žena je o 9 měsíců napřed co se týká vazby na miminko, jak rychle se v tobě objevila otcovská láska?
Nevím, co je termín otcovská láska. S miminkem se mazlím, když je v klidu dělá u toho nehorázné ksichtíky. Když mu dávám pusu asi ho štípou mé vousy, a tak u toho udělá asi 5grimas v obličeji. Dělá vtipné zvuky nebo jak sebou pořád škube jako by chtělo někam jet na kole, někdy je to vtipné. V práci pro to máme pracovní název POKÉMON nebo UFONEK.
Když ale mimčo pláče a nevím proč, nebo se vzteká, že ho nemám v ruce a já se nemohu ani najíst a vyčistit zuby, tak v těchto okamžicích mě opravdu chytá beznaděj. Hrozně mi to rve uši a popravdě se někdy musím zavřít v pokoji nebo jít na zahradu. Takový křik mě doslova zabíjí. Moje sestra se mi svěřila, že ona cítila to samé. Někdy to miminko máte prostě rádi a někdy byste jej „prohodili oknem“. Ona je sice máma, ale jsou chvíle, kdy by nejraději odjela na měsíc k moři a zapomněla na to ze nějaké děti existuji.
Představ si, že tento rozhovor bude číst nastávající tatínek, co bys mu vzkázal?
Pokud bude mít novopečený táta možnost otcovskou čerpat, ať ji rozhodně využije! Celkově využívejte jakékoli výhody od státu, moc jich totiž není. Pro mě otcovská znamenala více dovolené. Mohl jsem čerpat volno „na dítě“ a potom klasickou dovolenou. Na začátku bych si stejně dovolenou vzal, abych partnerce pomohl, takže jsem si svou dovolenou pošetřil na později, abychom mohli jezdit na výlety, první prodloužený víkend nebo kdyby bylo prostě potřeba.
Úvodní obrázek: pixabay.com
