#1 Udržitelnost – swapovací skupiny a nákup na bazarech

Je pořizování věcí z druhé ruky nástroj, jak ušetřit peníze nebo se jedná o životní styl? Věcí kolem nás je mnoho, spousta lidí, spousta věcí a nabídek.

Dneska bych se s vámi ráda podělila o svou zkušenost ohledně pořízení věcí z druhé ruky. Často totiž uvažuji nad tím, jak žít udržitelný život ale zároveň se ve mně tluče otázka, zda mám za potřebí s některými prodejci ztrácet čas? Ne vždy je to totiž jednoduché.

Já a moje udržitelnost

Abych uvedla hned na začátek, co je pro mě udržitelnost? Každý ji totiž může chápat jinak. Já chci, aby můj život měl co nejmenší dopad na životní prostředí, a to ať už se jedná o životní prostředí jako takové, tvorbu odpadu, šetření energiemi, a další. Zároveň se však nechci nechat omezovat a vést to do extrémů. Držím se hesla, co mi život neztíží a je to vlastně jen o změně rituálů a zvyků, tak mohu změnit hned. U věcí, které by mi měly život ztížit, tak tam si to musím napřed promyslet nebo pro začátek začít tím, že to vyzkouším na nějakou dobu. Takže ano, nakupuji v supermarketech produkty ve „zbytečných“ obalech a ano, jezdím autem. Ale naproti tomu třídím odpad a když mohu (hlavně v létě), tak využiji jiných dopravních prostředků nebo sdílených jízd. O těchto běžných věcech by se dalo mluvit hodně dlouho.

Věci všude kolem nás

„Svět je plný rostlin, hraček, lidí, věcí a o něm si budeme povídat přeci.“ (závěrečná znělka, pořad Kostičky, odkaz)

Nyní se pojďme vrátit k možnostem, které nabízí dnešní doba, a to pořizování věcí z druhé ruky. S příchodem internetu a tím rozšíření možností máme denně k dispozici širokou nabídku věcí a služeb. Díky vhodným marketingovým nástrojům, které vás nabádají k nákupu na první pohled potřebných věcí, najednou zjistíte, že máte doma jedno místo plné věcí, které nepoužíváte a někdy ani nevíte, proč jste je koupili.

U mě v těchto případech platí jednoduché pravidlo. Pokud se mi něco líbí. Uložím si nabídku na později (do záložek v prohlížeči, do seznamu „Chci si koupit“,…). Pokud si na nabídku vzpomenu a nebudu ji moci dostat z hlavy nebo budu vnímat, že mi daná věc opravdu chybí a již by mi několikrát usnadnila život, až teprve potom se podívám na pro mě nejlepší nabídku (někdy nejlevnější, někdy podle funkcionalit) a věc si pořídím. Vždy zvážím i pro a proti pořízení dané věci z druhé ruky nebo nové věci z obchodu. Tento přístup se mi již několikrát osvědčil, protože ani já nejsem svatá a občas se stanu „obětí“ marketingových akcí, kdy mám pocit, že tu věc prostě nutně musím mít a to hned zítra.

Co pořizuji z druhé ruky a co naopak nové?

1. Elektronika a vše kolem zdraví

U některých věcí primárně neuvažuji o nákupu z druhé ruky. Důvodem však je to, že je kupuji k tomu, abych je používala opravdu dlouho, a tak je chci mít zcela nové a čerstvé. Ve většině případech se jedná o elektroniku, která velmi rychle stárne – například počítač nebo mobil. Oboje využívám k práci a je pro mě důležité vědět, jak bylo se zařízením zacházeno. Proto je lepší si věc koupit novou. Na druhou stranu, tyto věci využívám opravdu velmi dlouho a chovám se k nim velmi přátelsky, aby mi sloužily co nejdéle. A i v těchto případech se vždy pokusím danou věc ještě poslat dále, aby někomu posloužila buď plnohodnotně nebo třeba na díly.

Co také zásadně nekupuji z druhé ruky jsou věci související s naším zdravím – ať už otevřené tablety nebo doplňky stravy (pokud jistě nevím, odkud pocházejí) a podobné věci, které například nejsou v souladu s Evropskými normami ohledně zdraví.

Vše ostatní promýšlím odkud pořídím, ale snažím se vždy dát přednost swapovacím skupinám nebo bazarům. Věcí kolem nás je mnoho, spousta lidí, spousta věcí. Kromě plných obchodů jsou plné internetové bazary.

2. Rozhoduje i cena kupované věci

Moje další zásada je, že pokud je nějaká věc na bazaru za téměř stejnou cenu jako bych ji koupila novou, tak samozřejmě si tu věc pořídím raději novou. Tato situace je poměrně dost častá, že lidé opotřebené věci nabízí za cenu jako byste si pořídili věci nové. Na to si dejte určitě pozor. Obecně je dobré při koupi čehokoli znát orientační cenu. Co dále doporučuji je to, že hodně lidí nabízí zcela nové věci (s visačkou, účtenkou), jelikož je nevyužívají nebo jim byly darovány a oni je proto na bazaru prodávají za zlomek ceny. Z takového nákupu máte radost hned dvojí – ušetřili jste peníze a životní prostředí, jelikož nepotřebná věc pro mnoho lidí znamená odpad.

Internetové bazary a swapovací skupiny, jaký je v tom rozdíl?

Internetový bazar

Je klasický bazar, kde uživatelé nabízí své věci za nějakou cenu a je už na vás, zda je kontaktujete a věci si vyzvednete buď osobně, nebo vám ji prodejce zašle pomocí doručovacích služeb. Existuje tu riziko, že narazíte na podvodníka, který zboží nepošle nebo udává úplně jiný stav zboží, než je realita. Proto doporučuji dívat se vždy na nabídky v okolí, pro které si můžete zajet osobně a před samotným nákupem můžete věc prohlédnout.

Swapovací skupiny

Jsou to skupiny pro mě známé hlavně na facebookových stránkách. Většinou je naleznete pod názvem „SWAP – název města nebo lokality“ nebo „Bezpeněžní bazárek/výměna“. Můžete se podívat, zda nějakou skupinku nemáte i u vás v okolí, případně ji neváhejte vytvořit. Každá skupinka má svá pravidla, které je dobré dodržovat, abyste předešli komplikacím. Ve skupinkách se hodně angažují ženy a mění tam dětské věci a hračky, kuchyňské náčiní a potřeby, oblečení, přebytky z kuchyně (zavařeniny, vína a jiné „jídlo“), hygienické potřeby atd. Dále v létě zde naleznete i nabídku přebytků ze zahrádky jako ovoce, zelenina, bylinky, odkopy květin. Prostě opravdu tu můžete nabídnout úplně všechno, a to i ve stylu „daruji“. Pokud jste naopak na druhé straně a něco sháníte, tak vytvořte klasikou poptávku „sháním to a to a na oplátku mohu nabídnout to a to nebo se domluvíme“. Ve swapovacích skupinách jsem „udala“ spoustu věcí a získala za ně jiné. S některými ženami měním na pravidelné bázi a vždy je po nějaké době ráda vidím.

Vlastně to měnění přebytků ze zahrádky se dělalo dříve a možná i dnes. Nějaký soused mohl mít přebytek ořechů na podzim a dával je druhému sousedovi za přebytek jablek apod.

A jak to mám udělat, když mi rodina chce darovat „něco“ k narozeninám apod.?

Tohle je věc, kterou ze všeho nejvíc nenávidím. V první řadě platí a je třeba respektovat pravidlo, že dárek se vybírá pro obdarovaného, aby jemu udělal radost a sloužil mu. Takže pokud si obdarovaný nepřeje nic konkrétního, tak je zbytečné mu kupovat „něco“, na co se bude akorát prášit. V tomto případě, pokud vám přijde hloupé darovat peníze do obálky, doporučuji zůstat v rovině spotřebních věcí a obdarovat takové lidi něčím jako je degustační balíček nebo zážitek či služba. Pro milovníky kávy nebo čajů existuje velké množství různých kávových a čajových specialit. Pokud má obdarovaný rád masáže, pořiďte voucher na masáž apod. Dále je tu možnost koupě dárkové poukázky, ať už do supermarketů, hobby marketů, ke kadeřnici, do barbershopů nebo i do myčky aut.

Mít v záloze seznam věcí k pořízení

I já se do takových situací velmi často dostávám. Pokud mám opravdu velký strach a zkušenost z minula, že i přes mé výslovné přání mi byla koupena věc, kterou nechci, tak už pro jistotu průběžně celý rok skladuji nápady na dárky, které by mi udělaly radost nebo si je plánuji stejně koupit. Tento seznam je pro mě velmi užitečný, podobně jako nákupní seznam zmiňovaný na začátku tohoto článku. Díky němu nedostanu něco, co opravdu nechci.

Zajímalo, jak to s věcmi z druhé ruky máte vy. Nakupujete z druhé ruky nebo naopak máte rádi věci nové? Co byste v žádném případě z druhé ruky nekoupili? Našli jste na bazaru někdy nějakou věci, u které jste nechápali, že se dá ještě prodat dál? Můžete sdílet do komentářů.

Pokud znáte nějaké stránky zabývající se prodejem věcí z druhé ruky, tak je také sdílejte do komentářů.

Foto: pixabay.com. Děkujeme za poskytnutí obrázku zdarma, celý zdroj je pod tímto odkazem.