Už je to tady. Dny se krátí, slunečního svitu ubývá a deště naopak přibývá. Babí léto je pomalu za námi a pod nohama začíná krásně křupat různobarevné listí z opadávajících stromů. Burčák začíná pomalu nahrazovat svařené víno, čerstvé ovoce a zeleninu kyselé zelí. + Recept na veganskou zelňačku
Kyselé zelí obsahuje hodně vitamínu C. Právě proto bychom jej na podzim, kdy začíná být čerstvost stále méně dostupná, zařadit do pravidelného jídelníčku. Díky vysokému obsahu vitaminu C totiž blahodárně působí na naši imunitu, která, jak víme, bývá vlivem chladnějšího počasí a častých podzimních plískanic výrazně oslabována. Rozhodně více než v létě, kdy je všude kolem plno světla a tepla.
Chuť plná zdraví
Kysané zelí tedy nejen, že skvěle chutná, kromě toho je i velmi zdravé. V podobě přílohy, třeba k masu, neutralizuje vysoký podíl tuku. Za svou typickou říznou chuť vděčí bakteriálnímu kvašení. To probíhá díky užitečným mikroorganismům, které zase podporují přirozené mikrobiální prostředí ve střevech. Tím zlepšují trávení, zažívání, vstřebávání živin a využití vitaminů skupiny B. Kyselé zelí je skvělou potravinou i pro vegany, kteří v něm najdou cenný zdroj vitaminu B12. Ten vzniká v zelí následkem fermentace. Skvělou zprávou je, že navzdory těmto nutričním specialitám je kyselé zelí ve skutečnosti velmi kaloricky chudé – 100 g kysaného zelí obsahuje asi jen 17 kcal. Co to znamená? Že se jím můžete cpát, jak budete chtít, a nepřiberete. Možná budete jen trochu nafouklé a potrápí vás na chvíli nadýmání…
Nejoblíbenější staročeská zelenina
Konzumace kyselého zelí má dlouhou historii. Za starých dob tvořilo převážnou část stravy mořeplavců. Během dlouhých plaveb jim dodávalo sílu při těžké práci a chránilo je před obávanými kurdějemi. Tvrdí se, že bylo dokonce nejvyhledávanější staročeskou zeleninou. Naši předkové jej konzumovali nejen jako přílohu, ale podávali i jako samostatný chod. A právě podzim (i zima) představuje skvělou příležitost, jak si koupit kysané zelí, které je jinak během roku dostupné pouze v konzervách, sklenicích a sáčcích, čerstvé přímo ze sudu. Byl by hřích toho nevyužít.
Horká polévka? Ideální podzimně zimní večeře
A co nás v chladném večeru, kdy přijdeme vyfoukaní z venku domů, potěší k jídlu nejvíce? Co jiného než pořádná miska horké polévky, z níž se kouří a ten tenký sloupek vydává tak lahodnou vůni, že bychom polévku nejradši vypili jako čaj? Ale pozor, pálí!
Rostlinná zelňačka: Zdravá a dobrá
Zelňačka představuje ideální způsob, jak si v chladném období připravit výživnou zelnou pochoutku. Věděly jste, že ji lze připravit i ve veganské verzi? Je výborná, a navíc lehká a dobře stravitelná. Hotovou ji budete mít za slabou třičtvrtě hodinku, snědená ale bude o poznání rychleji. Vařím ji celkem pravidelně, tak mluvím z vlastní zkušenosti.
Co budete potřebovat?
- 2 cibule
- 2 lžíce oleje
- 1 lžíci sladké papriky, 1 lžíci pálivé papriky, 1 chilli papričku sušenou (dodá říz, což ocení zejména muži – vyzkoušeno!
- 250 g kysaného zelí (jedno balení)
- 3 lžíce rostlinného bujonu Wurzl
- 1,5 l vody
- 2 střední brambory
- 3 vrchovaté lžíce lahůdkového droždí
- 2 vrchovaté lžíce sójové omáčky
- 1 balení rostlinné smetany
- Koření na vývar – pepř, nové koření, bobkový list
Jak na to?
Nejprve si oškrábeme brambory a dáme je vařit. Cibule nakrájíme nadrobno, na oleji necháme zezlátnout. Poté přidáme lžíci sladké papriky, lžíci papriky pálivé a rozdrobenou chilli papričku. Nezapomeňte si potom, než budete dělat cokoliv dalšího, umýt ruce!
Zatímco se cibulka s kořením rozvoňuje, připravíme zelí. Vymačkáme z něj šťávu a slijeme ji do hrníčku – necháme ji stranou, uvidíte, co s ní uděláme! Zelí trochu pokrájíme, aby se nám lépe jedlo. Poté hodíme do hrnce k cibuli a restujeme chvíli společně. Přidáme rostlinný bujon a promícháme, chvilku restujeme. Zalijeme vodou, přidáme vývarové koření (když použijete čajový sáček-filtr jednoduše potom vyjmete a nebudete jej muset lovit v polévce) a vaříme cca 30 min do změknutí zelí.
Jakmile budou brambory uvařené, přidáme je k polévce a vaříme společně.
Mezitím si v shakeru smícháme rostlinnou smetanu s lahůdkovým droždí a vzniklou směsí následně polévku zahustíme. Pokud nemáte shaker, vlijte smetanu do sklenice a rozkvedlejte v ní droždí vidličkou. Jakmile je zelí měkké, dochutíme polévku sójovou omáčkou a vypneme plamen, aby už se polévka nevařila. Nakonec přilijeme šťávu z kyselého zelí, kterou jsme si nechaly stranou. Přiléváme ji až nakonec, aby se vařením nezničil vitamin C.
Tak a lahodná polévka je na světě. Skvěle chutná s klasickým chlebem, můj favorit je i finský rostlinný rohlík.
Nechte si chutnat!
Autorkou článku je Kateřina Lukášová. Foto: Pixabay.com
