Kašel
(Povídka) Otevřela pusu a místo pozdravu se rozkašlala. Trvalo to nekonečně dlouhou dobu. Bylo mi trapně. Dívala jsem se na zem a všimla si smítka na koberci. Zrovna jsem luxovala. Musela jsem ho přehlédnout. Přejedu ho znovu, až odejde.
(Povídka) Otevřela pusu a místo pozdravu se rozkašlala. Trvalo to nekonečně dlouhou dobu. Bylo mi trapně. Dívala jsem se na zem a všimla si smítka na koberci. Zrovna jsem luxovala. Musela jsem ho přehlédnout. Přejedu ho znovu, až odejde.
Protáhli jsme se průlezkou ve křoví. Mokří na kost. Boty obalené bahnem. Každý z nás se opíral o své kolo. „Tady je ale východ,“ řekl nám voják. Díval se z otce na mě a ze mě na otce. „To je moje dcera,“ podotkl táta. „Tak pojďte, když už jste si ten kopec vyšlápli,“ pokynul nám. „Díky. Táta…