večer

Jsou dvě ráno a já se potloukám po liduprázdným náměstí a přemejšlím, jak se mám asi jako dostat domů. Čekám na tágo. Nikde ani noha, tu a tam se připotácí nějakej vožrala. „Tys zase dopadla, holka…“ Pak mě napadne, že to vlastně zas tak špatný není, alespoň budu mít co vyprávět kamarádům, který ze mě…