Zase přišlo léto. Čarovné a opojné. Slunce skotačí po blankytné modři od brzkého rána do pozdního večera. Energie má na rozdávání. Hřeje a pálí. Na záhony, kde se zelenina vytahuje a soutěží, která bude dřív zralá. Na rybník, který magicky přitahuje každého, kdo jde kolem. Na louky, jež jsou pokosené a voní senem. Na lesy, které se nedají zastrašit a pořád skýtají osvěžující stín. A tak se krásně žije.
Žít léto. Vdechovat ho plnými doušky. Naplnit tou zářivou energií každou buňku v těle.
- Ráno se probudit, protáhnout se na dvoře a umýt se v sudu.
- Místo rohlíků snídat v trávě prohřáté jahody.
- Natrhat si plnou hrst rybízu a trochu se při tom šklebit.
- Projít se naboso vlahou trávou i prašnou cestou.
- Konečně poděkovat stromům za stín, protože je parný den.
- Sjet po zkoseném břehu rybníka do vody jako po skluzavce.
- Utrhnout na zahrádce zeleninu a vymyslet vlastní recept na polévku.
- Schrupnout si na mechu a po očku pozorovat koruny borovic.
- Opřít se o rozehřátý trám roubenky a zavzpomínat na hospodáře, který ji kdysi obýval.
- Zalít večer záhony, polít si při tom nohy a pohladit pohledem každou rostlinku.
- Zaposlouchat se do tónů kytary, které znějí odkudsi od řeky.
- Z prachu půdy vytáhnout malý hliníkový prstýnek vyrobený před sto lety.
- Vylovit v řece oblázky a schovat si je do kapsy.
- Natrhat si levanduli a sušit ji na půdě s ostatními bylinkami.
- Zahrát si na kytaru a zazpívat si u ohně, který příjemně voní.
- Při běhu v lese sebrat sojčí pírko a ozdobit si jím vlasy.
- Líně ležet v chladné trávě a čekat, až spadne hvězda.
- Natáhnout si unavené nohy a ruce v peřinách, které voní sluncem.
Žít léto. To je vlastně nádherné štěstí.
Krásné letní dny přeje Jana Poncarová, foto: pixabay.com
