Dneska se dělají výzvy na kdeco. Měsíc bez cukru. Den bez aut. Měsíc s veganským jídlem. Den bez cigaret. Většinou se více či méně pojí s naším zdravím. Takové negativní myšlení podle psychologů nebo terapeutů umí napáchat hodně škody na našem těle i na duši. Tak si pojďme dát aspoň týden bez negativních myšlenek!
Každý z nás je jinak „naprogramovaný“ k negativnímu myšlení. Někdo vidí pohromu téměř ve všem. „Nedělej to, jinak zakopneš.“ Mnohdy nad svými černými myšlenkami ani nepřemýšlíme. Příklad ze života: vstanete a hned to začne šrotovat – čeká vás náročný den, jednání se šéfem a svým vnitřním zrakem vidíte, co všechno se může pokazit. Potom jsou tady předsudky a různé projekce, které si automaticky promítáme do různých situací, aniž bychom si to uvědomovali.
Dobrým začátkem je si své negativní myšlenky uvědomit. Možná lítají nepozorovaně kolem hlavy jako černé mouchy.
Stres z negativního myšlení
Negativní myšlení popisují psychologové jako stresor, který spouští automatickou obrannou reakci organismu. Myšlenky tak u nás mohou vyvolávat strachy, úzkosti, obavy, nepříjemné pocity kolem hrudi a žaludku. V takové chvíli je to, jako když ztratíme kontrolu nad svým tělem. Najednou nemůžeme nic. Potí se nám ruce, je nám špatně.
Černé myšlenky jsou hravé. Mají bujnou fantazii a rády vytvářejí katastrofické scénáře. Místo abychom viděli v situaci světlo, úsměvy a krásu, promítáme si tmu, strachy, obavy. Je těžké poprat se s negativním myšlením, které je podmíněné třeba předchozí špatnou zkušeností.
Usmívej se, i když prší
Jenže v naší hlavě vznikají i další – malé, drobné a nenápadné – myšlenčičky. Potkáme někoho, koho jsme dlouho neviděli a hned si třeba projektujeme: nechci ho vidět, nechci s ním mluvit, nemám na to náladu. Co místo toho setkání s člověkem, který nám není zrovna příjemný, pojmout s odstupem. Prostě se tak děje. Úsměv a pozdravení vás nic nestojí.
A tak jsem do dnešního dne po nějaké době vstala s čistou hlavou. Bylo pod mrakem a nešlo odhadnout, jestli se vyčasí. Nakonec se vyjasnilo. Je krásný baboletí den. V klidu jsem se nasnídala, aniž bych se napřed hrnula (se stresem, co mě zase čeká) k pročítání e-mailů. Bez obav jsem je potom otevřela a čekalo mě hned několik milých zpráv.
Od rána se na lidi jen usmívám. I na ty, kteří mi nejsou milí.
Zatím to jde. Když se klube negativní myšlenka, podívám se na ní a posílám ji s poděkováním pryč.
Vydržím to celý týden?
Nevím.
Ale chci to zkusit.
To je můj první pozitivní krok, jak se zbavit negativního myšlení. Aspoň na chvíli.
Autorkou článku je Jana Poncarová. Foto: pixabay.com
