Každý z nás někdy něco prodával na bazarech. V dnešní době je celkem jednoduché vystavit inzerát na internet a počkat si na zájemce. No jo, ale co když zájemci vymýšlí nějaké nesmysly? Jelikož na internetu točím věci už docela dlouho, tak mám pěknou sbírku ze série „to prostě nevymyslíš“.
Počkejte mi s platbou
Nejedenkrát se mi stalo, že mě zákazník prosil, zda mu nepočkám s platbou. Většinou s tím nemám problém, protože kdo chce koupit, tak koupí. Občas se každý můžeme dostat do situace, že nemáme peníze. Mnohokrát se mi však stalo, že jsem čekala na platbu např. 150 Kč nebo i méně. V takových případech nevím, zda kupující zkouší, zda bych věc nedarovala zdarma. Avšak obchod je obchod, a tak si na platbu vždy počkám. V digitální době je až podivné, že by někdo neměl účet.
Přijedu si autobusem
Někteří kupující nemají možnost dopravit se autem, a tak využívají veřejnou dopravu. Na tom není nic špatného do chvíle, kdy vás doprava pro danou věc bude stát více než ta věc s cenou dopravného. Je mi jasné, že pokud má kupující strach, že se jedná o podvod, tak je schopen zaplatit i větší náklady. Jenže znám několik případů, kdy nad tímto kupující nepřemýšlel. Apeluji tedy na všechny kupující, vždy si spočítejte náklady na cestu a k tomu zvažte míru rizika podvodu!
Přijeli taxíkem
Ze soudku přijedu si pro nabízenou věc mám další příběh. Jednou jsme nabízeli zbytky stavebního materiálu. Vzhledem k tomu, že jsme si nebyli jistí, o jaký materiál jde, tak jsme to nabízeli za odvoz. Jednalo se převážně o kyblíky se sypkou směsí.
Říkali jsme si, že než abychom to vyhodili, tak třeba nějaký stavař bude vědět co s tím a zužitkuje to. Co vám budu povídat. Nemohla jsem uvěřit, že si pro „špinavé“ kbelíky přijela paní, a ještě ke všemu naleštěným taxíkem. A podle výrazu řidiče tomu nemohl uvěřit ani on sám.
Předáme si věc ve dveřích vlaku
Čeho je moc, toho je příliš. Nejednou mě kupující prosil, abych mu předala věc ve dveřích vlaku. Nemohla jsem uvěřit, že něco takového po mě chce. Kromě toho, že mi to přišlo rizikové – co když by mi s věcí ujel, tak mi to přišlo neslušné.
Pro koberec pošlu tatínka – přijel na kole
Jednou jsem si domluvila swap, tedy výměnu věcí. Paní mi řekla, že pro koberec si přijede tatínek, ať se nedivím. Divila jsem se pouze tomu, že přijel na kole. Pro koberec. Nevěřila jsem vlastním očím. Pán to ale hravě zvládnul.
Bizár na závěr
Zkuste někdy projet bazary a podívat se
Mně nejvíce pobavila nabídka použitých tapet s již vyřezanými otvory na vypínače a zásuvky. Ale víte jak, zužitkovat se dá opravdu všechno.
A pak mě také pobavilo, že na jedné fotografii bylo v pozadí vidět stavení, nejspíš nějaká kůlna, na které byly 3 nápisy „nářadí“, „zahrada“ a „bordel“.
Co nejbizarnějšího jste kupovali nebo prodávali vy?
Úvodní obrázek: pixabay.com
