Byla jsem pár dnů pryč. Odstřižená od sociálních sítí, i když v plném šumu a ruchu jedné z nejkrásnějších metropolí. Facebook mi nechyběl a neviděla jsem důvod, proč sdílet fotku s Eiffelovkou, která se v tu samou chvíli objeví na desítkách jiných profilů. Všimla jsem si, že bez sociálních sítí je mi líp. A shodou okolností to potvrzuje i nejnovější průzkum.
Dovedete si představit, že jste týden bez Facebooku? Že nevidíte, co se děje, kdo vám píše, kdo lajkoval vaši fotku? Zkuste to. Je to fajn. Otevřou se vám oči. Vidíte svět kolem sebe. Živý a skutečný. Uleví se vám. Přestanete být ve střehu a stresu. Budete společenštější. Stihnete víc práce. A možná to budete zase víc vy.
Když jsme se pod tou Eiffelovkou fotili, napadlo mě, že musíme udělat hezkou fotku – někde na okraji mysli se protlačovala myšlenka na facebookovou zeď a lajky. A pak jsem si řekla ne. Místo toho jsem se zhluboka nadechla, kochala se krásou té železné konstrukce, elegantními Francouzkami a jedním hezkým Francouzem. Kdybych se v tu chvíli připojovala na sociální sítě, tenhle moment, který mi uvízl hluboko v srdci, by zmizel.
S Facebookem, přesto osamělí
Facebook jsem pár dnů doslova ignorovala. Byla jsem plná energie, intenzivně jsem vnímala vše kolem sebe a přestala se starat o to, co si ostatní myslí. Když jsem dnes ráno poslouchala rádio, zaslechla jsem, že podobné pocity měli i účastníci sociologické studie, která probíhala v Dánsku. Týden bez Facebooku přinesl odvážlivcům, kteří se sociálních sítí vzdali, méně stresu a pocitu osamocení. Zvláštní? Ani ne.
Kolikrát jste třeba seděli sami doma a brouzdali jste po Facebooku? Viděli jste, že tenhle je v hospodě s kupou přátel. Tahle zase sdílí fotku z velké rodinné oslavy. Po takovém pohledu se vaše osamocení pravděpodobně nezlepšilo, ale prohloubilo.
Štěstí je v realitě
Lidé, kteří se na týden vzdali Facebooku byli také šťastnější a rozhodnější. Myslím, že je to logické. Už tak máme spoustu možností – a když vidíme, že ten dělá to a tenhle ono, můžeme snadno sklouznout k tomu, že nebudeme vědět kudy kam. Sejdeme ze své vlastní cesty. A je skvělé ji znovu najít. Vědět, kdo jste, co chcete.
Meik Wiking, který výzkum vedl, k tomu uvádí: „Na sociálních sítích jsme neustále bombardováni skvělými zprávami všech ostatních. Je to svět, kde se každý prezentuje v tom nejlepším možném světle, což velmi často neodpovídá skutečnosti.“
Jistě, také mám na Facebooku hezkou fotku. Sdílím jen radostné zprávy a chlubím se, co se mi povedlo. Pak jsem napjatá. Jestli se to mým přátelům bude líbit. A někdy jsem potěšená z počtu lajků. Jindy zklamaná a smutná. A tak si vlastně vytvářím závislost na jiných. Na potvrzení toho, že něco dělám dobře, že jsem hezká, úspěšná spokojená. Opravdu to potřebuju? Ne.
Podstatné věci ze svého života už dlouho nesdílím. A Facebook ještě více omezím. Protože moje životní cesta vede za svobodou, kterou mi sociální sítě kradou.
Co řekli lidé o 7 dnech bez Facebooku
Průzkumu se zúčastnilo asi 500 lidí ve věku od 17 do76 let. Po týdnu bez sociálních sítí se cítili klidnější, čas využili lépe a pro skutečné společenské aktivity.
- „Místo neustálého kontrolování Facebooku jsem měla čas popovídat si se svou spolubydlící. Mnohem více jsem komunikovala i se svou rodinou,“ uvedla jedna z účastnic.
- „Nejenom že jsem zvládala víc věcí, ještě jsem se cítila mnohem klidnější,“ dodala jiná žena.
Jste zvědaví, co udělá 7 dní bez sociálních sítí s vámi? Jděte do toho a napište!
Autorkou článku je Jana Poncarová, foto pixabay.com
