Ta poslední sklenka vína byla navíc. Usínalo se mi dobře. Moc dobře. Ve tři ráno jsem se vzbudila. Sucho v puse. A zmatek v hlavě. Chtěla jsem si povídat. Muž spal, kocour vrněl na křesle u kamen. Jediný, kdo ve tři ráno ochotně naslouchal, byl bůh.
Věřím tomu, že smysl (cit) pro spravedlnost si v sobě nosíme všichni. Že se – s většími či menšími dispozicemi pro spravedlnost, vlastní „čistý štít“ i „fair play“ – už rodíme. A, bohužel, až následná výchova a situace, do kterých nás život staví, udělají s těmito nadělenými, přirozenými (a jistě i žádoucími) vlastnosti „své“… Buď se…
Je to trochu zmatený svět. Taky se vám občas stane, že nevíte, co, kam a jak? Ano, ženy, je toho na nás prostě někdy moc. To dobře ví i Karolína Dobrovská, která pracuje jako životní kouč (a mj. je spoluzakladatelkou skvělého webu Jakorybicka.cz). Mám velikou radost, že si na nás Karolína udělala čas a prozradila…
