Je to láska, řekl bílý orel
(Novoroční povídka) Konečně. Vločky se snášely z nebe jako maličkatí huňatí andílci. Tančily kolem pouliční lampy, jejíž světlo zútulňovalo rozlámaný vesnický chodník. Ladně ještě jednou obkroužily světlo, než teplem roztály. A tak je to se vším, pomyslela si a těžce se nadechla chladného vlhkého vzduchu. Přitížilo se jí. Kolem plic se zase stáhl ten neviditelný železný…