Nedefinovatelní a spřízněné duše
Jsou to právě nedefinovatelná setkání, která nás definují?
láska
Celý článek
Kocovina. (Je ženatej)
Už zase jsem koketovala se seznamkou. Zaujal mě. A já jeho taky. Věci jsou dost složitý. Ale žiju okamžikem. A tyhle okamžiky mě teď baví.
Stojí nám ta svoboda ještě vůbec za úsilí?
Na městečko padla dusivá inverze, jako kdyby se šedé nebe propojilo se šedí neopravených paneláků a nakonec i s břečkou, která zůstala na chodníku po posledním sněžení. Zhluboka se nadechnout nepřipadalo v úvahu, člověk by se zalkl tím zapšklým vzduchem, který se rozšířil, aniž si toho kdokoli všiml. Všichni se zachumlali a zahalili a nakonec sklopili oči…
Nevěra
Přemýšlím, proč si lidé slibují věrnost, když statistiky ukazují, že nevěrných je kolem 50% . O něco více je prý nevěry muže. Jistou logiku to dává. Sexuálně aktivní muži si vyhlédnou nezadanou ženu, protože je snadnější kořist. Bohužel ženské přesvědčení a solidarita o tom, že se zadaným si nic nezačínat, je velmi na ústupu. Krom toho muži…
5 věcí, kterých před smrtí nejvíc litujeme
Některé věci házíme v životě za hlavu. Protože mají čas. Jenže léta kvapí a jednou si můžeme říkat: měla jsem to tehdy udělat. Inspirujte se a vyvarujte se nejčastějších věcí, kterých lidé na smrtelné posteli litují.
Ženy jsou zrozené k obdivu. Užijte si to!
Přesně si pamatujete, kdy jste ho poprvé zahlédla, a rozbušilo se vám srdce. Už ale nevíte, kdy to bušení přestalo. Možná po roce nebo po dvou. Už spolu celá léta žijete, a když odemykáte dveře společného domova, jste naprosto v klidu. Kam se podělo to magické? Nevíte. Místo toho začínáte toužit po těch prvních elektrizujících…
Křehká letní okouzlení
Slyšela jsem to tisíckrát. Dávno tomu, co jsem si na to přišla sama. Žádný zamilovaný film ani kniha přece není o vztazích, o řešení společných víkendů, o tom, co se bude v neděli vařit k obědu, o nudě a kompromisech. Kdepak, takové příběhy bývají přece většinou o flirtování a jiskření, o cestě k prvním polibkům, dotekům… Prostě o tom nejhezčím….
Lavička za nepropustným sklem
Okna učeben na mé střední škole směřovala do atria. V takových třídách byla zima a tma. Jak šťastní jsme byli, když se nám ve třetím ročníku dostalo té jedinečné výsady přesunout se do jedné z mála tříd v čele budovy. Odtud byla najednou vidět tramvajová zastávka, malý parčík a hlavně lavička pod našimi okny. Bylo to zajímavé místo….
Už mi dávno není dvacet , ale ráda bych se zamilovala
Láska kvete v každém věku, jak se říká. Akorát čím jsme starší, tím větší problém nám dělá samotné seznamování. Ve dvaceti se stačilo na někoho usmát, zeptat se kolik je hodin a byla ruka v rukávě. Později ke slovu přichází ostych, strach z neznámého a pochybnosti o nás samých. Budu se ještě někomu líbit, říkáme…
Lásky čas a kouzelná moc břízy
Byl časný večer, první máj… Ne, to není neznalost klasika ani překlep z roztržitosti. Včera navečer jsem vyběhla doplnit gastronomické zásoby k chystané večeři. Obloha byla zatažená skoro máchovsky. A proti mně si s úsměvem vykračoval mladík asi dvacetletý, s větvičou břízky v ruce.