Neplakej, babičko
Babičko, už tě zase slyším, jak pláčeš. Sedíš na půdě. Voní tady seno a taky tvoje vlasy. Hladím tě po nich a beru tě za ruku. Necítíš mě. Já ještě nejsem a ty už nejsi.
Babičko, už tě zase slyším, jak pláčeš. Sedíš na půdě. Voní tady seno a taky tvoje vlasy. Hladím tě po nich a beru tě za ruku. Necítíš mě. Já ještě nejsem a ty už nejsi.
Hurá na prázdniny! Kam? No přece za babičkou! Nebo vás letos babička nečeká, protože si koupila opalovací krém a místo zavařování vyrazila k moři? Celofán z kytic pozřen odpadkovými koši, školní tašky hozené v koutě, oprášené kufry, slunce, všude plno aut a vysvědčení vydaná napospas zásuvkám – neklamná to znamení definitivního konce školního roku. „Kampak, cestovateli?“ ptám se…