Malé děti jsou zranitelné. Zároveň představují pro obchodníky významnou cílovou skupinu a na trhu je široká nabídka výrobků určených právě jim. Spotřebitelský časopis dTest se zajímal o rizikové chemikálie, které může kojenecké a dětské zboží obsahovat. Tři produkty dostupné na českém trhu by se kvůli zjištěnému obsahu škodlivých látek v jiných evropských státech vůbec nesměly prodávat.
Devět evropských spotřebitelských organizací poslalo v rámci společného projektu do laboratoře téměř sedm desítek předmětů denní potřeby malých dětí – kojenecká body, barevné pěnové puzzle podložky, hrací deky, pleny, dudlíky a přebalovací podložky. „Dvě pěnové puzzle podložky, Alltoys a HM Studio, obsahovaly několikanásobně vyšší množství škodlivého formamidu, než je u dětských výrobků povoleno například ve Francii. Za problémový můžeme označit také jeden dudlík, Tigex Hello Kitty, obsahující bisfenol A (BPA), který je v celé Evropské unii zakázán v kojeneckých lahvích. V některých zemích platí zákaz BPA také v potravinových obalech, kousacích kroužcích nebo právě v dudlících. V Česku podobné omezení chybí,“ shrnuje výsledky testu Daniel Pavlis, vedoucí redakce časopisu dTest.
Formamid je dráždivá látka, která se používá jako změkčovadlo a rozpouštědlo a je často obsažen právě v pěnových puzzle podložkách a hračkách, karimatkách či podložkách na cvičení. Má nepříznivý vliv na krvetvorbu a reprodukční orgány. „Evropská komise se v nejbližší době chystá zavést limit na obsah této látky v dětských výrobcích, v některých evropských zemích však platí již teď. Například ve Francii je stanoven na 200 mg/kg. Podložky Alltoys a HM Studio z českých obchodů obsahovaly 1600, respektive 1300 mg formamidu na kilogram. U nás zatím žádný limit zaveden nebyl a naměřené hodnoty ukazují, že by omezení mělo existovat,“ uvádí Daniel Pavlis.
Bisfenol A (BPA) obsažený v dudlíku Tigex Hello Kitty je toxická látka, která může ovlivňovat hormonální systém a vývoj pohlavních orgánů, je spojována i s onemocněním srdce a cukrovkou. Nejvíce bisfenolu A se do lidského těla dostává s jídlem z obalů, lahviček, konzerv a krabiček, z nichž se uvolňuje. „Česká republika v minulosti zavedla zákaz používání bisfenolu A v kojeneckých lahvích, ovšem až po nařízení z Bruselu a navíc se zpožděním. Zákaz by měl ale platit i pro další výrobky, u kterých dochází k dlouhodobému kontaktu s dětskými ústy. Z hlediska dětského organismu je jedno, jestli se do něj dostane škodlivá látka z lahve, kousacího kroužku nebo právě z dudlíku,“ konstatuje Daniel Pavlis a dodává: „Poslali jsme proto výzvu Ministerstvu zdravotnictví, aby přijalo potřebná legislativní opatření.“
U čtyř druhů testovaných plen nalezla laboratoř stopy karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků antracenu nebo naftalenu, ve třech kojeneckých body, šesti pěnových podložkách a jedné hrací dece naměřila zbytky ftalátů. Šestice dětských body také obsahovala změřitelné množství formaldehydu. Hodnoty všech těchto látek se však nacházely pod limity danými evropskou legislativou nebo standardem Öko-Tex, což je mezinárodní testovací a certifikační systém pro textilie. U zbývajících výrobků pak přístroje nedetekovaly přítomnost sledovaných látek vůbec.
„Tam, kde to dávalo smysl, zjišťovali jsme u produktů také hodnoty pH. V případě příliš vysoké kyselosti či zásaditosti totiž může dojít k podráždění dětské pokožky. U mnoha výrobků, například jednorázových plen, jsme naměřili mírně vyšší hodnoty pH. Vysokou zásaditost jsme objevili také u puzzle podložek, doporučujeme je proto před použitím omýt vodou,“ uvádí Daniel Pavlis.