Rozhovor s Hanou Novotnou – novou redaktorkou Sidonie

Novou redaktorkou Sidonie-casopis.cz, tedy tohoto časopisu, který si právě čtete, je Hana Novotná. Dnes Vám přinášíme rozhovor o ní a s ní.

Řekni čtenářům do začátku tohoto rozhovoru něco o sobě.

Je toho tolik, co bych mohla nasdílet. Jsem člověk, co má snahu vyjít s každým, snahu vnímat věci pozitivně a spíše optimisticky. Miluji život a jsem zvědavá, co všechno mi přinese. Jsem spíš praktický člověk se zaměřením na vztahy kolem sebe, protože nemám moc ráda konflikty. Občas umím překvapit tím, jak odlišná jsem v různých kolektivech, což i sama vnímám. Moje životní cesta, toho odkud kam jsem se dostala, je dost rozmanitá. V pár slovech mohu říci, že jsem se, od dětských snů být učitelkou, dále teenagerovských snů být zpěvačkou (mít kapelu), dále právničkou, a nakonec účetní a daňovou poradkyní, dostala k práci s lidmi a nyní mám tu možnost zkusit i kariéru redaktorky, pokud tomu budeme říkat kariéra.

Sidonie je magazín – časopis pro ženy. Na jaké příspěvky se čtenářky i čtenáři mohou od tebe těšit?

Ráda bych sdílela různé věci ze života. Ať už to budou témata, se kterými se setkáváme každý den nebo třeba věci, nad kterými někdy přemýšlím. Vzhledem k tomu, že jsem vícestranný člověk, tak moje myšlenky jsou hodně široké a sama možná budu překvapená, co vše vznikne. Myslím si, že by se dalo zahrnout do kategorie „ze života“.

Rozhovory, články o významných ženách, kultura, umění, literatura, zahradničení, vaření, příběhy ze života, móda – taková a i jiná bude staronová Sidonie. Jsou ti stránky Sidonie sympatické a v čem tak blízké?

Sidonie mě zaujala už jen svým jménem. Při prvním setkání jsem samozřejmě hledala informace na internetu, a dozvěděla jsem se o dámě ze šlechtického rodu. Zároveň vše, o čem se na Sidonii píše, je vlastně i můj život. Tak jsem si říkala, proč nezkusit sdílet i přímo ten můj.

Co tě v životě baví? Jaké máš koníčky a zájmy?

V každé fázi mého života se snažím hledat něco, co mě baví. Když jsem byla na škole, tak zpětně mohu říci, že mě to neskutečně bavilo. Našla jsem se v řešení různých témat, vzdělávání se a hledání řešení. Když jsem nastoupila do práce, tak i když to nebylo to, co jsem vždy chtěla dělat, tak jsem se v tom našla také a vlastně se má práce stala i mým koníčkem. V podstatě vše, co mi přijde do cesty se většinou stane mým zájmem. Kdyby totiž ne, tak u toho moc dlouho nevydržím.

Kdybych měla mluvit o koníčcích, tak jak jsme zvyklí, tak miluji procházky v přírodě včetně větších túr. U toho si totiž parádně pročistím hlavu. Dále se snažím vracet ke koníčku z dětství – hraní na piano. Umím sice ještě na kytaru a foukací harmoniku, ale piano je srdcovka. Možná to bude znít až staromódně, ale již přes 10 let je mojí další zálibou psaní dopisů, ke kterým jsem se dostala skrze „postcrossing“, který ale již nedělám. Mám dvě dopisní kamarádky, které jsou ty opravdové nejky, se kterými sdílíme všechno. Je to také jistá forma terapie, protože naše dopisy vypadají občas jako z edice „milý deníčku“.

Baví tě psaní? Dovedeš si představit, že by tě práce na Sidonii přivedla k spisovatelské kariéře?

To je opravdu zajímavá otázka, děkuji za ni. Psaní mě jednoznačně baví. Vzhledem k tomu, že ráda píši dopisy, a dokonce se snažím i vést si svůj vlastní deník (není to klasický deník, ale spíš kreativní zápisník na vše, co nechci zapomenout), tak je mi toto velmi blízké. V tuhle chvíli o kariéře spisovatele vůbec neuvažuji. Nicméně, jak už to tak v životě mám, tak všemu nechám otevřené dveře. Pokud to tak má být, tak si mě spisovatelská kariéra najde sama. Vzhledem k tomu, že sama sebe dobře znám, tak si myslím, že bych nezůstala pouze u psaní.

Víš, kdo byla Sidonie Nádherná?

Jak už jsem zmiňovala, byla to dáma ze šlechtického rodu. Je spojena s obcí Borotín, která se nachází severně od Tábora (Tam jsme dokonce byli v roce 2021 na dovolené). Na svou dobu byla neskutečně moderní. Během svého života sepisovala deník(y). Bohužel ke konci jejího života se na ní podepsaly režimy, které na našem území panovaly a to nejdříve 2. světová válka a poté příchod komunistického režimu. S tím souviselo zabrání a následné vyvlastnění majetku, na kterém si šlechta tolik zakládala.

Chceš něco vzkázat čtenářům Sidonie?

Budu ráda, když budeme s čtenáři Sidonie v kontaktu, dále za jakékoli rady nebo i připomínky. Pokud by čtenáře cokoli zajímalo, nebo měli zájem o nějaké téma, tak ať nám dají určitě vědět. Všem přeji ať jsou zdraví a šťastní. 🙂

Díky za rozhovor a těším se na naší spolupráci nad stránkami Sidonie-casopis.cz – Zdeněk Jindra


valentyn1

NahodtoR

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *