Paulo Coelho v Praze: Přijel jsem poděkovat a slavit

Spisovatel Paulo Coelho, autor kultovního Alchymisty, prodal už 1 milion výtisků svých knih v češtině. Čtenářům vypráví inspirující příběhy a sám prožívá i svůj vlastní. Když v roce 1982 přijel poprvé do Prahy, zatoulal se do Zlaté uličky, kde seděl osamělý malíř. I přes velkou zimu maloval. Bez ohledu na okolnosti. „Byl jsem velmi dojatý a inspirovalo mě to, abych i já šel za svým snem stát se spisovatelem. Do Prahy jsem přijel, abych za to poděkoval,“ řekl.

Paulo Coelho navštívil Prahu už několikrát a město si zamiloval. „Ochraňujte toto krásné místo a nedopusťte, aby se jediným, co zde vládne, staly peníze,“ podotkldnes na tiskové konferenci v hotelu Mandarin Oriental v samotném mystickém centru Prahy.

Inspirativní malíř a Pražské Jezulátko

Před více než třiceti lety se živil ještě jako textař písní a tím si vydělával na cestování. „Když jsme se se ženou rozhodli, že budeme cestovat po světě, jeli jsme na vlastní pěst. Koupili jsme si průvodce Evropou za pět dolarů denně, který byl ve své době populární, a vyjeli,“ vzpomínal spisovatel. Když jedné mrazivé lednové noci přijeli do Prahy a vešli do hotelu, kde chtěli zaplatit v dolarech, byli odmítnuti. „Obával jsem se, že budeme muset nocovat venku, ale nakonec nám peníze vyměnili v jiném hotelu a my jsme se ubytovali,“ dodal.

Při toulkách Prahou potkal osamělého umělce, jak maluje obraz ve Zlaté uličce, kde se před stovkami let alchymisté pokoušeli vyrobit zlato. „Bylo to působivé a řekl jsem mu, že obraz koupím,“ vzpomínal Paulo Coelho. Malíř byl tak nadšený ze zájmu o své umění, že zdarma namaloval portrét Coelhovy ženy. „Chtěl jsem mu za to něco dát a sáhl jsem do kapes. Měl jsem tam dvě věci. Víte, které to byly? Krabička cigaret a zapalovač,“ dodal s úsměvem. Autora obrazu se pokoušel před přicestováním do Prahy najít pomocí sociálních sítí. Ozvalo se mu prý několik lidí, ale žádný z tipů nebyl správný.

Ještě jedna věc přivedla slavného spisovatele do Prahy. Přijel poděkovat Pražskému Jezulátku, které v Brazílii velmi uctívají. „Toužil jsem po tom stát se spisovatelem a řekl jsem si, že musím následovat svůj sen. Slíbil jsem si, že pokud se spisovatelem stanu, vrátím se a Jezulátku poděkuju. Protože jsem prodal 1 milion výtisků svých knih, nastal čas, abych svůj slib splnil,“ svěřil se autor a připomněl, že jeho tchýně pro Pražské Jezulátko upletla kabátek.

jana a paulo

Slavnost na svatého Josefa

Protože zítra je svatého Josefa, který je autorovým patronem, proběhne v prostorách Pražského hradu oslava, kterou Paulo Coelho každoročně pořádá pro své nejbližší přátele na některém z mystických míst světa. „Moje narození provázely komplikace a moje matka se modlila ke svatému Josefovi,“ vysvětlil své sepjetí s patronem.

Oslava, na kterou mají přístup pouze Coelhovy přátelé, má svá pevná pravidla. Počet účastníků se ustálil asi na 150 lidech a pozvání platí vždy jen pro konkrétního přítele. „Kamarád tedy nemůže přivést třeba manželku a omlouvám se, ale nemůžu pozvat ani vás,“ zavtipkoval autor a dodal, že přátelé v jeho životě hrají opravdu důležitou roli.

Paulo Coelho zavzpomínal i na Václava Havla, se kterým sdílí nejen osud spisovatele, ale také disidenta a politického vězně. „V Brazílii také panovala diktatura. Nyní jsme stále mladou demokracií a doufám, že se na demokratický systém dobře adaptujeme,“ dodal. Není jistě náhodou, že jen kousek od hotelu, kde tisková konference probíhala, stojí lavička Václava Havla a o kousek dál se rozkládá kostel Panny Marie Vítězné, který je domovem Pražského Jezulátka.

Autorkou článku je Jana Poncarová, foto autorka


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *