Jmelí, rozkrajování jablka nebo zdobení jedličky. Zvyky, které si spojujeme s vánočními svátky, mají už dlouhou tradici. Delší než křesťanství. Slavnosti zimního Slunovratu se sice proměnily v moderní a uspěchané Vánoce, ale mnohé přetrvalo.
Občas si posteskneme nad tím, kam se ztratilo kouzlo vánočních svátků. Odpověď bychom měli hledat někde ve svém srdci. Je totiž jen na nás, jestli se necháme pohltit a vtáhnout do spěchu, nebo si raději ozdobíme větévku a zapálíme si svíčku. Podobně jako naši dávní předci.
Už staří Keltové, Slované nebo Germáni měli konec prosince spojený s oslavami. Místo narození Ježíše Krista ale slavili zimní Slunovrat. Slované mu říkali Kračun, Germáni ho označovali jako Yule a Keltové ho nazvali Meán Geimhridh.
Keltský Slunovrat
Příroda je plná dějů, úkazů, symboliky. Keltové ji pozorovali a inspirovali se. Slunovrat začínali slavit kolem 21. prosince a pokračovali dvanáct dnů. Podle některých pramenů dalo právě spojení „dvanáct velkých nocí“ název Vánocům. K oslavám Slunovratu vždy patřilo světlo. Zapalovaly se rituální ohně, světilo se obilí a úroda. Zdobilo se a pálilo vánoční poleno, jehož popel se zahrabával do půdy nebo se přidával do krmiva zvířat. Jmelí zdobilo příbytky i stodoly, aby je ochraňoval dobrý duch.
Germánský Slunovrat
Yule byl pro germánské kmeny svátkem návratu slunce. Zapalovalo se velké dřevěné kolo, které symbolizovalo Slunce. Otevírala se okna a dveře, aby se do domu pozvali duchové předků a bylo jim poskytnuto přístřeší před mrazem. Uctíval se bůh Ódin, na jehož počest se dům zdobil větvičkami nebo stromky – jen tak mimochodem, novodobé zdobení stromkům v interiéru se stalo módou zase až v 19. století a ne náhodou se do Evropy rozšířilo z Německa.
Slovanský Slunovrat
Oslavy návratu Slunce převzali po germánských a keltských kmenech také Slované. Slunovrat nazvali slovem Kračun – možná v něm cítíte slovo krátký – vždyť se právě slavil nejkratší den v roce. V ten den se zapalovaly svíčky, rozkrajovala se jablíčka a rozlouskávaly se ořechy. Podobně jako Germáni pálili i Slované poleno.
Aspoň trochu světla
Jaké asi byly takové oslavy Slunovratu v době, kdy místo pouličního osvětlení plápolaly ohně a místo elektrických světýlek svítily svíčky nebo louče? Jak se asi hodovalo s medovinou, pivem, jablíčky a ořechy? Co cítili naši předci ve svém srdci?
Možná jim i přírodě můžeme vzdát úctu třeba tím, že s láskou ozdobíme stromek. V okně zapálíme svíčku. S pokorou rozkrojíme jablíčko. A třeba spálíme i vánoční polínko a jeho popel vysypeme na záhony. Je jedno, jaký rituál si vybereme. Důležité je, co budeme cítit ve svém srdci.
