Zatímco Pražáci uspořádali třetí květnovou sobotu už 51. ročník turistického pochodu do Prčic, Valaši se z iniciativy „Studia Zdravého Já“ vypravili na Grůnik s legendární bylinářkou Vandou Vrlovou. Cestou jsme sbírali bylinky a povídali si o tom, jak vyrobit sirup z jitrocele nebo jak na domácí fermentaci bylinek.
Pochod to byl sice kratší, ale neméně zajímavý – z Rožnova pod Radhoštěm na Dolní Bečvu a kopec Grůnik, ke starousedlíkům žijícím v lukách, s praktickou ukázkou fermentace bylin. Účastníci všech věkových kategorií včetně spousty dětí se přidávali cestou.
Bylinářka Vanda Vrlová, autorka publikací „Devatero kvítí“ a „Nasbíráno mezi Jány aneb o lidovém léčitelství“, byla průvodkyní nejpovolanější. Už na trase poskytovala zájemcům zasvěcené rady ohledně použití jednotlivých bylinek.
Řepík, dobromysl, mateřídouška…
Na Valašsku se těšil velké oblibě řepík, jemuž se říkalo „řepíček – bylin tatíček“. Bohužel v důsledku agresivního sečení luk téměř vymizel. Na různé neduhy byl také dobromysl, mateřídouška, vlaštovičník, hluchavka nebo jitrocel.
V horách muselo pomoci to, co poskytla příroda. „Lidé si všimli, že žlutě kvetoucí bylinky léčí to, co se žlutě projevuje, například játra a ledviny, borůvčí zase používali proti cukrovce, řebříček na ženské problémy,“ vysvětlovala Vanda Vrlová. Doporučila také vlaštovičník proti klíšťatům nebo domácí výrobu jitrocelového sirupu, který mají děti tak rády, že už pak nechtějí kupovaný.
Domácí fermentace bylin
Zakrátko začala slibovaná ukázka fermentace bylin na osvěžující čaj. Vanda Vrlová použila cestou nasbírané byliny, které mezitím rozložené na prostěradle zavadly. Mohou to být například listy jahod, ostružin a malin v poměru 1 : 1 : 1 (nikoliv zahradní, šlechtěné, ale výhradně z volné přírody).
Pokropené byliny se pak přes látku poválí válečkem, zabalí do utěrky, podobně jako roláda, pak ještě do igelitového sáčku, zatíží (třeba pekáčkem) a nechají fermentovat zhruba 3 – 5 dní na slunci, až zhnědnou nebo zčernají. Avšak pozor na zplesnivění, byliny se musí průběžně kontrolovat a na závěr ještě dosušit. V noci je možné dát „balíček“ pod polštář, fermentace neboli kvašení bez problémů pokračuje.
Dříve se říkalo „každá chalupa, jinačí nauka“ – a dnes také naleznete řadu receptů na bylinné čaje, sirupy či tinktury, navíc pohodlně na internetu. „Čaj z fermentovaných bylin krásně voní, má výraznou chuť a účinky jako káva a černý čaj. Ačkoliv si Valaši na Vánoce přilepšovali a pili kupovaný čaj, říkali, že není nad chuť toho domácího,“ přibližovala Vanda Vrlová tradiční lidové recepty. Na čerstvém vzduchu, vedle louky, o níž řekla, že je celá léčivý čaj, to bylo nádherně autentické.
Autorkou článku je Eva Lhoťanová, foto: autorka
