Můj zahradnický projekt – vyvýšené záhony

Zajímá vás můj příběh? Pojďte se podívat, jak to u nás dopadlo s vyvýšenými záhony.

Líná huba holé neštěstí

Znáte tu situaci, kdy víte, že máte v rodině šikovného kutila, ale nechcete ho zatěžovat? Přesně tak je to u nás. Můj tchán je kutil. Neustále něco tvoří a rád. Pokud od něj něco potřebujeme, vždy nám vyjde vstříc a vše udělá. Nechceme ho ale zatěžovat. Když si ale letos vymyslet svůj vlastní projekt, ze kterého byla tchýně jednou nohou v blázinci, tak jsme si řekli, že se musíme zmínit o našem projektu a zaměstnat ho jinak. „Líná huba, holé neštěstí!“ Kdybychom nic neřekli, tak dodnes záhony nemáme.

Náš hnací motor

Co nás hodně popostrčilo k cíli bylo, že tchán měl záhony hotové do týdne, a to včetně několika vrstev nátěru. My jsme potom záhony dělali snad měsíc, než jsme je byli schopni osázet.

Příprava místa, kde budou stát

Naplánovali jsme je v místě, kde jsme měli několik let hromadu přebytečné hlíny. Té jsme se nejdříve museli zbavit. Zbavili jsme ji přebytečného plevele a hlínu jsme proházeli přes síto na hromadu. Poté následovalo zrytí terénu, jelikož je u nás země tvrdá jako beton a my to chtěli mít precizně. To byla vlastně část, která trvala nejdéle.

Příprava vyvýšených záhonů

Záhony jsme vyložili pevným igelitem a ten jsme ke dřevu přidělali sponkovačkou. Práce asi na 3 hodiny. Možná si říkáte, proč jsme podle obrázku nepoužili stejný igelit? Je to jednoduché. Naše ekologické srdce zaplesalo, a když jsme mohli využít to, co už doma máme, tak jsme neváhali. Vyhrabali jsme všechny igelity a z nich to prostě udělali. Někdy se vyplatí schovat velké igelity z nových matrací apod. A upřímně? Určitě by to šlo i bez nich.

Na řadě bylo umístění záhonů na své místo. Velmi zodpovědná činnost, jakmile bychom to udělali špatně, tak už bychom je těžko přesouvali jinam, když budou plné hlíny.

Umístili jsme je a poté pomocí vodováhy jsme se je snažili vyrovnat s terénem. Nakonec jsme se na ně podívali z mnoha koutů zahrady, abychom zjistili, zda to na oko nevypadá křivě.

Hlína do záhonů

V plánu jsme měli pořídit kompost a namíchat s naší hlínou a materiálem z našeho kompostu. Jenže když jsme začali záhony plnit materiálem z kompostu, štěpkou a tou naší hlínou, tak jsme zjistili, že je jí opravdu mnoho. Nakonec zvolili variantu, že naši hlínu namícháme s „granulovaným“ koňským hnojem, který jsme našli v garáži (po někom jsme ho museli zdědit, jelikož ho normálně nekupujeme). Nevím, zda je to dobrá varianta, ale jako lajk mohu říci, že hlína má teď mnohem lepší vlastnosti. Je načechraná, dobře se v ní ryje a pěkně saje vodu. A hlavně, další „krám“ z garáže je pryč a našel fajn využití, co myslíte?

A nakonec osázení

Do záhonů jsme ještě ten večer dali umělé kytičky a udělali jsme fotku, abychom se tou vykonanou prací mohli pochlubit rodině. Samozřejmě tento náš vtípek všechny rozesmál. I my sami jsme se pobavili.

A teď vážně. Osázení děláme postupně. Plánuji tam mít nějaké bylinky, jarní cibulku, saláty, rukolu, kukuřici na popcorn (ta se nám loni osvědčila) a uvidíme, co se ke mně ještě dostane. Původní obyčejné záhony využijeme na klasiku – rajčata a cukety.

Úprava kolem záhonů

Úpravu kolem záhonů uděláme v brzké době. Musíme se nejdříve dohodnout, jak to vlastně chceme. Mluvili jsme o mulčovací kůře, dekorativních kamenech nebo i nášlapných kamenech. Jak byste to řešili vy? Pojďte nám pomoci a napište vaše nápady.

To je všechno z mého vyprávění a letošního zahradního projektu. Jsem ráda, že je to úspěšně za námi a že jsme to hlavně stihli před sezónou a můžeme sázet.

Úvodní foto: pixabay.com

Magazín pro zahrádkáře a zahradníky – cesky-zahradnik.cz