„Milý deníčku“ – mému miminku je 1 rok!

Další ze zápisů z mého mateřství patří významnému milníku. Už je tu s námi naše malá 1 rok!

Bylo to dlouhé ale zároveň to rychle uteklo

Mezi velmi známé klišé patří věta „jak to rychle uteklo“. Je to pravda, ale zároveň jsou některé dny opravdu dlouhé. Člověk už někdy neví, co by. Vymýšlí hlouposti, aby se dítě zabavilo a byla sranda. Pro mě nejvíce utíkají dny, kdy můžeme společně objevovat svět venku. To jsou pro mě ty z nejkrásnějších chvil, které si užívám.

Dárek k mým narozeninám

Moje narozeniny mám chvilku před tím než moje dcera. A tak pro mě největším narozeninovým dárkem bylo, když si malá mezi 11 a 12 měsícem svého života sedla. Hrozně jsem se těšila, až budeme moci více chodit ven a s tím, jak dítko sedí je to poněkud jednodušší.

Jenže kdyby se jen posadila. Ona rovnou začala (konečně) i lézt a stoupat si. Krátce potom přišlo i cupitání kolem gauče nebo lezení po schodech.

Jak už jsem ale zmiňovala v předešlých zápiscích – to je prostě naše dítě. Stále nic a nic a najednou všechno najednou ve velmi krátké době.

Pobyt venku má jiné rozměry

Jelikož jsme sedačkový kočárek už nějakou dobu používali v lehu nebo polo lehu, tak jsme malé museli ukázat, že se v kočárku dá i sedět. Byla tak vzorná, že se o to sama ani nepokusila. Ale jak má hned ten svět jinou perspektivu v kočárku ze sedu. Procházky už doprovází i začátky mluvy.

Neplánované focení – je mi 1 rok

A musím se podělit o historku, jak jsme si udělali fotky ku příležitosti 1 roku.

Byly jsme jednou na odpolední procházce spolu s babičkou. Nic výjimečného. Jakmile jsem venku, tak si ráda všímám míst, které by byly krásné na fotku. Baví mě koukat i na rozpoložení světla a prostě celkově se vždy snažím vnímat přírodu i trochu jinak. A najednou jsme byly na krásné louce se zlatavou trávou a v pozadí kopce a horizont. Slunce bylo zrovna pod mrakem a světelné podmínky byly podle mého vkusu dobré. Takže potom, co jsem nakojila svou holčičku jsem ji lupla do trávy a zkusila jsem udělat pár fotek. Vůbec nebudu komentovat to, že na sobě mohla mít i jiné (možná hezčí) a lépe sladěné oblečení. Nicméně taková chvilka se už nebude nikdy opakovat, takže z těch pár fotek se jich hodně povedlo.

Třešnička na závěr je ta, že fotky, kde jsem se svojí dcerou já, fotila babička, která na telefon špatně viděla a rozhodně není technický guru. Byla jsem nadšená, když jsem je viděla.

Poznámka redaktorky: Srdíčka jsou vložené schválne, zatím nechci zveřejnňovat identitu dítěte.

Už s vámi komunikuji a je to sranda!

Zatím to nejsou úplně slova. Někdy to je jen „Hhhhhhh“ nebo „eeeee“, ale i tak víme, co se nám snaží říct. Umí říkat „aaaajjjjjj“ (ahoj), „baf“ (pejsek) nebo třeba „vaaaaa“ (tygr nebo lev“).

Často ukazuje prstem, směje se, hladí nás, mazlí se a dělá berany duc.

Po velkém snažení se znakováním už sklízíme první úspěchy v podobě kačenky, pápá, paci paci, tygr a ryby.

Ví, toho ale mnohem více. I když je zatím „němá“. Co stojí za zmínku je určitě to, že ví, kde má mamka pupík a mlíčko. A taky ví, že pupík má i taťka. Pozná oči, uši, nos a taky bližší lidi kolem sebe, se kterými si už tvoří vztah.

„Sama“

Spoustu činností chce dělat sama, i když je stále hodně neohrabaná a nemotorná. Nejhorší to je při jídle. Snaží se a je hodně šikovná, ale i tak to občas ukápne. To je něco pro nás rodiče a naše nervy.

Dort k prvním narozeninám

Nebyla to žádná velká hitparáda, rozhodně ne „instagramový dort“, ale byla jsem moc spokojená. A chuťově byl snad nejlepší, co jsem kdy dělala. Volila jsem klasický recept na nepečený dort ve stylu Tiramisu, ale takovou „baby friedly“ variantu. Dozdobila jsem ho sušenými jahodami, jelikož můj nápad s želé kytičkami nevyšel podle plánu.

Na dort jsem vysypala číslo jedna cukrářskými perličkami.

Léto a seznamování s nočníkem

Jelikož toto období pro nás značí léto, tak kromě koupání, výletů a času tráveného venku se začínáme seznamovat s nočníkem. Už od samého začátku malá ví, co se do nočníku dělá a mamka (já) jí jde příkladem. Na samotné odplenkování to zatím není, ale myslím si, že na pochopení celkového procesu je to dobré.

Jak vzpomínáte na toto období vy? Máte nějakou intenzivní vzpomínku, kterou nikdy nezapomenete?

Úvodní foto: pixabay.com