Druhý díl seriálu časopisu Sidonie bude o významné autorce a spisovatelce Magdaléně Dobromile Rettigové.
Dětství
Magdaléna se narodila 31. ledna 1785 ve Všeradicích v době krátce po smrti Marie Terezie a žila v Rakouském císařství. Nesla své dívčí jméno Artmannová. Její život velmi poznamenala brzká smrt jejího tatínka, Františka Artmanna, po které následovala postupná smrt všech jejích sourozenců. Magdaléna musela v útlém věku pomáhat s domácností a také si vydělávat na živobytí. Byla velmi chytrá. Měla zájem o učení a četbu knih.
Manželství
Češtinu se Magdalena naučila až v plnoletosti. Jejím rodným jazykem byla němčina. Česky se naučila především díky sňatku s českým spisovatelem Janem Aloisem Rettigem v jejích dvaceti třech letech. Po roce 1808 se z Magdaleny stává národně orientovaná buditelka. Snažila se zapojovat do kulturního dění. Její manžel působil jako právník ve funkci radního v několika městech východních Čech. Spolu měli celkem jedenáct dětí. Dospělosti se však dožili pouze tři. Její manžel byl velmi moderní a svou ženu podporoval a nijak neomezoval.
Aktivní život Magdaleny
Během života byla Magdalena obklopena měšťanskými dívkami, které se snažila vést k vlastenectví, předčítala jim z českých knih, učila je vařit, hospodařit a pečovat o domácnost. Zároveň se účastnila obecně prospěšné činnosti (vyčištění studánky a stavba altánu v Litomyšli, starala se o českou knihovnu v Ústí nad Orlicí). Pořádala také literární sedánky, na kterých se recitovali české básně. Stýkala se osobně s mnoha významnými vlastenci, se kterými vedla také korespondenci.
Dílo
Během svého života napsala několik desítek děl, a to od prozaických a veršovaných svazků v časopisech po knihy povídek. Byla výbornou vypravěčkou a díky tomu by mohla být považována za průkopnici Červené knihovny. Jako nejznámější knihu od ní můžeme považovat Domácí kuchařku aneb Pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské, která byla poprvé vydána v roce 1826. Jedná se o kuchařku v českém jazyce s jednoduše popsanými recepty. Zaměřovala se na jednoduchost přípravy a dostupnost surovin i pro střední vrstvy. Kniha se rozšířila do měšťanského i lidového prostředí a byla na trhu dalších sto let. Dokonce je k sehnání i dnes.
Konec života a její odkaz
Magdalena umírá v roce 1845 rok po smrti svého manžela ve věku šedesáti let. Pohřbena je na hřbitově v Litomyšli. Její odkaz připomíná například restaurace Rettigovka v Litomyšli, ve které jídlo připravují lidé s handicapem a čerpají z tradic kuchařky Magdaleny Dobromily Rettigové. Každoročně se na její počest konají v Litomyšli Gastronomické slavnosti.
Foto: infofila.cz. Děkujeme za poskytnutí obrázku zdarma, celý zdroj je pod tímto odkazem.
