Kvóty vzbuzují emoce. Pro jedny představují nástroj, který pomůže dostat více žen do politiky, pro druhé jsou umělým opatřením, které ženy ponižuje. Potřebujeme kvóty k rovnosti a spravedlnosti?
O kvótách se zase hojně diskutuje. V souvislosti s nerovností mezi platy, které pobírají ženy a muži, i v souvislosti s nedostatkem žen v politice. Kvótám se věnovala i senátní konference Jak podpořit rovnováhu žen a mužů v politice?, kterou uspořádal výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice za odborné podpory Fóra 50 %, o. p. s.
V Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR je jen 19,5 % žen, v Senátu ještě o procento méně. Oproti tomu v zákonodárných sborech ve Finsku je 42 % političek, ve Španělsku 41 %. Připomněla to náměstkyně ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Martina Štěpánková. Vláda se snaží o nápravu – cílem je 40% zastoupení žen. Kvóty ale zatím zřejmě nemají šanci uspět.
Podle politoložky a ředitelky Fóra 50 % Jany Smiggels Kavkovéjsou nikoli cílem, nýbrž prostředkem, „skvěle fungují, ale nikdo je nechce“. Problém podle ní není ani tak v tom, že by na kandidátkách bylo málo žen, ale v tom, že jsou spíš na zadních příčkách – na kandidátních listinách do Poslanecké sněmovny jsou ženy nejčastěji na 21. místě, zatímco muži v první pětici.
Kratší rodičovská?
Podle senátorky Evy Sykové (za ČSSD)kvóty samy o sobě participaci nevyřeší, důležitá jsou i legislativní opatření, která ženám umožní do politiky vstoupit, potřebné by podle ní bylo třeba zkrácení rodičovské dovolené. Proti kvótám je poslankyně Markéta Adamová (TOP09),proto ve sněmovně navrhuje, aby rodičovskou mohli čerpat i prarodiče – matky by se tak mohly dřív vrátit do práce a věnovat se klidně i politice.
Připomněla, že v TOP 09 mají v nejužším vedení tři ženy a tři muže – bez kvót, ona sama byla nedávno zvolena místopředsedkyní strany. Proti kvótám je i Radka Maxová (ANO),která řekla, že pro ženu je sice těžké v politice prosadit, jde to ale zvládnout – i bez kvót. Kvóty by se podle ní mohly zvrtnout v to, že muži by si do funkcí dosazovali jen vizuálně ženu, kterou by tam pustili.
Přirozeně až v roce 2081?
Nezávislá senátorka Miluše Horskákvóty podporuje – v současné době ale podle ní není vůle je prosadit, a tak zatím asi zůstane jen u doporučení. Podle Horské je třeba změnit atmosféru společnosti, kdy je na ženu vyvíjen tlak, že pokud má malé děti, nesmí do politiky, jinak je špatná matka. „Já sama jsem šla do politiky, až jsem měla děti odrostlé,“ řekla.
Hosté ze zahraničí hovořili o praxi tam – počet zemí, kde kvóty zavedli, roste, nejsou to jen evropské země, ale třeba mnohé země Latinské Ameriky. V Česku je tedy cílem 40% zastoupení žen v zákonodárných sborech. Jak jej naplnit? „Přirozeným vývojem by to bylo v roce 2081,“ řekl Radan Šafaříkz Oddělení pro rovnost žen a mužů Úřadu vlády ČR. Tak dlouho by totiž trvalo, než by se ženy bez kvót na přední místa kandidátek dostaly. A nepřirozeně – tedy pomocí kvót? Mnohem dřív. Vlastně hned po volbách.
Kvóty pro ženy i pro muže
Názory přesto zůstávají rozdílné. Některé ženy mají za to, že to zvládnou bez kvót, byť všechny výzkumy hovoří o tom, že dokud nebude žen v parlamentu alespoň 40 %, ženský hlas slyšet nebude, až s tímto poměrem navíc začínají být ženy k sobě solidární. Kvóty jako jakási „berlička“ by tedy asi opravdu pomohly – je ale třeba uvědomit si, že by musely být opravdu jen dočasným řešením, a poté, až by byl žen v politice dostatek, by bylo třeba kvóty odstranit.
Navíc – málo se ví, že kvóty mohou pomoci i mužům. Ve většině zemí, kde jsou zavedeny, to totiž není tak, že v první trojici na kandidátce musí být jedna žena, ale tak, že tam musí být jedna „osoba opačného pohlaví“. Může se totiž stát, že nedostatek bude mužů. I v českých diskusích se debatuje o takovéto podobě kvót, použitelných pro ženy i muže, byť se jim zjednodušeně říká kvóty pro ženy, jelikož v současné době, ať si o tom myslíme cokoli, muži v politice nechybí.
Autorkou článku je Andrea Cerqueirová, foto: pixabay.com
