Vladimír Bednář repasuje stará městská kola. Dělá z nich dnes tolik žádané stylovky. Je to jeho koníček, nedělá to pro obživu. Jízda na takovém kole je radost. A svým způsobem i zklidnění. Z cyklistů se obvykle stávají elegantní bytosti s narovnanými zády, dámám vlají vlasy a z košíku jim vykukuje nať pórku. Sama takové kolo mám a nedám na jízdu na něm dopustit. Převážně o kolech jsme si povídali u piva v plzeňském Pivstru.
Jak to tak přišlo, že zarytý hráč hokeje začal repasovat městská kola. Odkud a proč přišel první impuls?
Cyklistika není až tak vzdálená hokeji. Hodně se používá jako doplněk při letní přípravě. K městským kolům mě zhruba před pěti lety zavedl kamarád z Prahy, který si jedno takové sestavil. Načerpal jsem pár nápadů přes internet a první kolo bylo na světě.
Zvýšila se v poslední době poptávka? Řekla bych, že městská kola v současnosti zažívají, konečně i u nás, velký boom.
Zájem o městská kola se v poslední době určitě hodně zvýšil. Hodně lidem se jednak líbí retro a někteří si prostě chtějí jen z nostalgie připomenout dobu, kdy jezdili na kolech bez přehazovačky.
Jací lidé mají nejčastěji o takové kolo zájem, jsou si něčím podobní?
Buď si ho pořídí člověk jako módní doplněk, nebo zástupce starší generace, který chce vrátit lesk svému starému kolu. Bohužel, když mam mluvit konkrétně třeba o Plzni, lidi tady zatím běžně moc nejezdí na městských kolech. Třeba na pracovní schůzky a podobně, jako je běžně vidět třeba na západě. Je to škoda. Slušelo by jim to.
Kolik tak zhruba stojí repase kola? Řekněme, že ti přivezu zachovalého funkčního favorita. Chci nový design, technicky nic měnit nepotřebuji.
Ceny jsou individuální. Pohybují se zhruba od deseti tisíc korun výš. Momentálně jsem schopen stavět kola i pro lidi s vyššími nároky, jako jsou třeba dřevěná řídítka, zlacení a podobně. Rozhodující je, jestli je požadavek co nejvíce zachovat původní stav, nebo postavit skoro nové kolo v retro designu.
Předpokládám, že ty sám několik takových kol vlastníš, ale používáš je jako dopravní prostředek? Často kovářovo kobyla chodí bosa..
Ano, používám kola jako dopravní prostředek. Buď se prostě projíždím jen tak po městě, nebo na něm jedu do práce. Teď vlastním asi deset kol. Je pravda, že některá by potřebovala dát trochu do pořádku, takže nejsi až tak daleko od pravdy s tou kovářovo kobylou. Osobně jsem se poslední dobou začal zajímat hlavně o italská sportovní kola ze 70. a 80. let, která jsou v současnosti dost ceněná, hlavně v zahraničí, kde se jejich cena přibližuje ceně nového vozu. Některá taková vlastním, ale skoro je mi líto na nich jezdit.
Můžeme tě nějak zkontaktovat nebo se jen tak pokochat fotkami kol?
Tak určitě (říká Vláďa a šibalsky se usmívá). Buď na Instagramu pod designbike_bednar nebo na FB jako Design bike Bednář.
Autorkou rozhovoru je Eva Maříková