Už jsem toho vyzkoušela celkem dost. Byla jsem vegetarián, vegan, krátce otočila stravu o sto osmdesát a přežívala na paleodietě. Fungovala jsem celkem obstojně bez lepku, bez kafe, bez laktózy, bez cukru. Mnohem hůř pak bez nikotinu. Víc než půl roku jsem bez šamponu a bez osobního profilu na sociální síti. Teď si zkusím dvanáct měsíců bez nákupů. A myslím, že to bude peklo.
Stejně jako miluju radikální střihy, kdy se nutně potřebuju zbavit poloviny svých věcí, protože „to už nejsem“, miluju následné zaplňování prázdných prostor ve skříni, botníku nebo přihrádkách v koupelně. Jsem typ „hraboš“, který neodolá čemukoli, co se nachází v požadované velikosti, barvě, střihu, ideálně s velkým nápisem SLEVA. Mívám dny, kdy prostě potřebuju nový, asi tak třicátý šaty. Nákupy neplánuju. Prostě jen někdy přicházím do obchodu a přesně vím, v čem z něj potřebuju odejít.
To musím mít!
Díky naprosto dokonalému orientačnímu smyslu ve vintage obchůdcích i nejzapadlejších sekáčích mě každý nový nakupovací impuls vychází maximálně na pár stovek. Průšvih ale je, že většinu z těch věcí, který si pořizuju třeba „jen pro ten dnešní den“, vůbec nepotřebuju. A co hůř, tyhle impulsivní nákupy mi zabírají místo ve skříni, zatímco já už za dva dny zase řeším, že vlastně nemám co na sebe. Poznáváte se v tom taky?
Pokud jste dospělá, ekonomicky samostatná žena, která žije západním způsobem života (věřím, že jste, protože jinak byste nečetla tento článek), vím, že mi rozumíte. Znáte ten pocit, když něco prostě „nemůžete nechat“ v obchodě. Stejně jako víte, jaké to je, když si pak za pár měsíců ani nevzpomenete, proč jste právě ten který předmět kupovala.
12 měsíců bez nákupů
Mise je jasná: Dvanáct měsíců bez nákupů. Dnes jsem na tři sta šedesát pět dní naposledy neodolala úžasným etno šatům (za polovinu ceny), doplnila si zásoby jednoduchých černých triček i komplikovaného spodního prádla a s těžkým srdcem začala uklízet ve skříni, abych zjistila, bez čeho opravdu (ne)můžu žít. Tenhle terapeutický rituál dělám vcelku pravidelně a stále je co třídit. Takže je zjevné, kde soudruzi z NDR permanentně chybují.
Držte mi tedy pěsti. A užijte si všechny ty sekáče, vintage markety, noční brouzdání na Aukru, když nemůžete spát, bazárky s kamarádkami, výprodeje, čekání na výprodeje, špatné dny, kdy si musíte něco koupit, stejně jako dobré dny, kdy si musíte něco koupit. Užijte si toulání městem, při kterém narazíte na šaty, bez kterých nemůžete odejít, úžasně návykový Fler, stánky na festivalech, tržnice v cizích procestovaných městech i příšerně komerční nákupní centra.
A jestli narazíte na něco, co by mi slušelo… 🙂
Autorkou článku je Michaela Michalcová, foto: pixabay.com
One thought on “Jde vydržet rok bez nákupů? Naše redaktorka jde do nové výzvy!”