Jana Rybková: Básně jsem začala tvořit hned, jak jsem se naučila psát

Jana Rybková píše básně. Některé z nich už brzy vyjdou knižně. Básnířka tvoří od doby, co se naučila psát a říká, že psaní ji baví ze všeho nejvíce a doprovází ji celým život. Pomáhá jí také v náročných chvílích. Právě teď čeká Jana na transplantaci ledviny.

Jani, vzpomenete si na svoji první báseň nebo tvorbu? Kdy a jak jste se psaním začínala?

Samozřejmě, že si vzpomínám! Svou první báseň jsem složila ve druhé třídě základní školy. Zněla takto:

„Chtěla bych mít malou myšku, s kterou bych si hrála,

večer bych jí potichoučku pohádku vyprávěla.“

Už tehdy se mi líbily básně, které jsme se učili ve škole, a tak jsem to zkoušela také. Ze svého dětství mám schovaných něco kolem třiceti básniček.

Co vás při tvorbě básní nejvíce inspiruje? Je z nich cítit váš vztah k přírodě, k rodině, možná bych řekla i k tradičním hodnotám

Určitě tíhnu k tradičním hodnotám. Pomocí básní a písní píšu o svém životě. Každá z nich vypráví o jednotlivých životních příbězích, které jsem si sama prožila a chtěla jsem se z nich vypsat. V každé básni či písni je ukryt můj osobní náhled a postřeh na dílčí události, kterými jsem se musela prokousat anebo mi přinesly útěchu, lásku či potěšení. Moje sbírka je natolik různorodá, jak jen život může být, a proto si myslím, že se v ní může najít každý čtenář či čtenářka.

Co při tvorbě pociťujete?

Psaní mě doprovází celý život, protože mě naplňuje, a to ať už se jedná o poezii nebo prózu. Pomáhá mi vyrovnat se s někdy těžkými životními situacemi, stejně tak jako se silnými láskyplnými prožitky.

Kde nejčastěji píšete?

Nemám specifické místo na psaní, protože píšu tématicky podle toho, kde a v jakém rozpoložení se právě nacházím.

Setkala jste se někdy s autorským blokem? Jak s ním pracujete?

Při tvorbě poezie a textů písní se mě tento problém netýká. Autorský blok mívám pravidelně, když píšu prózu, čím delší je próza, tím častěji mám bloky. Pro mě je tedy ideální pracovat na svém díle nonstop, dokud mám myšlenky setříděné. Vzhledem k tomu, že mám tři děti, si tento nonstop režim moc často dovolit nemohu.

Chystáte básnickou sbírku. Je první? Jaké jsou vaše zkušenosti s publikováním…?

Oficiálně jde o moji první publikaci. Doposud mi všechny mé knihy amatérsky vydával můj manžel, a ty jsem poté rozdávala svým blízkým.

Sbírka vzniká přes platformu Pointa. Proč jste si zvolila právě ji?

Pointu jsem zvolila proto, že pomáhá začínajícím autorům a ve všem jim vychází vstříc. Dává možnost, aby si každý autor sám vybral kolegy či spolupracovníky, jako je například redaktor, korektor, grafik, sazeč a podobně. Mimo jiné pomáhají i s marketingem.

Kdy sbírka vyjde? Můžeme se těšit na autorská čtení nebo besedy?

Sbírka by měla vyjít o letních prázdninách. V průběhu dubna určitě zorganizuji autorská čtení v literárních kavárnách.

Píšete dál? A tvoříte i jiné věci než básně?

Ano, samozřejmě píšu. Napsala jsem sbírku povídek, dále knihu určenou především pro ženy, pro níž jsem zvolila formu osobní zpovědi a nyní se věnuji románu z vězeňského prostředí.

Jaké jsou vaše další přání a plány?

Přála bych si, aby vyšly všechny mé knihy, které jsem doposud napsala, a aby se čtenářům líbily.

Ukázka z Janiny tvorby

DNES SE NEBE MODRALO

 

Dnes se nebe modralo

Celičký se modral svět

A slunce jak jarní květ

Nebeskou modř zalilo.

 

Dnes se nebe modralo

Lehký vánek vanul kol

Nad luka se vznes sokol

Větrem peří mu vlálo.

 

Dnes se nebe modralo

Od sokola vzlétlo peří

Sýkorky zbarvené modří

A ptáčka již nebylo.

 

Dnes se nebe modralo

Sokol byl teď král

A život šel dál.

Dnes se nebe modralo.

Líbí se vám báseň? Chcete číst další Janinu tvorbu? Vznik autorčiny básnické sbírky můžete podpořit i vy. Mrkněte, jak na to.

O Janě

Letos oslaví čtyřicáté třetí narozeniny. S manželem a třemi dětmi žije v Hradci Králové. Píše od doby, co se naučila psát. Psaní miluje. Ráda hraje tenis a kempuje. Nejraději se svou rodinou, na které jí moc záleží. Jana tvoří i přes své zdravotní problémy. Diagnostikovali jí diabetickou retinopatii a hrozí jí, že přijde o zrak. Krom toho čeká na transplantaci ledviny.

Protože si prožila dost těžké životní situace, měla možnost ponořit se hluboko do svého nitra a ze svých prožitků vycházet při tvorbě. I přes potíže má radost ze života a chce ji předávat dál – svým čtenářkám a čtenářům.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *