(PR) Tradiční česká zabíjačka je slavnostním dnem, který žádný zákon nemůže zakázat. Ačkoliv podle aktuálních zákonů se těchto akcí může zúčastnit jen blízká rodina, vždy se bude jednat o slavnostní den, u kterého se všichni sejdou brzy ráno, rozdělí si funkce, pár panáčků slivovice, a celý den se pracuje a směje. Tradiční zabíjačka měla, má a vždy bude mít své jedinečné kouzlo. Atmosféra je jedinečná, stejně tak, jako průběh celého dne.
S čím se začíná nejdříve?
Ze všeho nejdříve přijde řezník a prase se odborně zastřelí. Okamžitě se zachytává ještě teplá krev, která se musí smíchat s kroupami a dává se vařit na polévku. Krev se následně nechává i do populárních kroupáků. Vykrvácené prase se zavěsí a vyvrhnou se vnitřnosti. Pak začíná samotné porcování. Ze všeho nejdříve se odstraní sádlo, které se nakrájí na škvaření. Škvaření vepřového sádla z celého prasete je proces, který trvá několik hodin. Pak se teprve přechází do práce se samotným masem.
Co s masem?
A jak naložit se zbylým masem dále, je zvykem, že zejména zadní masa se nechávají k pozdějšímu zpracování – kotleta, panenka, kýta a další. Ze všech ostatních druhů mas se připravuje ovar. Uvařená masa se zpracují do jaterniček, do prejtu, do zmíněných kroupáků, do salámu a často probíhá také domácí výroba klobásů. Záleží vždy na vás, kolik produktů si z prasátka uděláte.
Nechte i maso na uzení
Nezapomeňte si odebrat maso na uzení. Nejčastěji se udí špek, slanina, krkovice, plec a jako delikatesa i kotletka. Ale rozhodně nedávejte maso do udírny hned. Před procesem uzení je zapotřebí maso naložit do speciálního nálevu, aby povolilo a dostala se do něj chuť. Ideální doba naložení vepřového masa je 14 dní. Některé druhy nálevů jsou ale agresivnější a stačí i kratší doba. Záleží na vašem receptu. Myslete i na to, že špek a slaninu je třeba udit při nižších teplotách, než krkovičku.
Foto: pixabay.com
