Kocovina. (Je ženatej)
Už zase jsem koketovala se seznamkou. Zaujal mě. A já jeho taky. Věci jsou dost složitý. Ale žiju okamžikem. A tyhle okamžiky mě teď baví.
V kategorii „Miluji“ se věnujeme hlubokým a autentickým pohledům na vztahy ve všech jejich formách. Ať už jde o rodinné vazby, přátelská spojení, nebo vášnivé romány, chceme osvětlit, jak může láska obohatit náš život, ale i jak se vyrovnávat s jejími nástrahami.
Vztahy utvářejí podstatu našeho života a krouží kolem hluboké emocionální síly – lásky. Je to ona, která nás spojuje, obohacuje a zároveň nás zkouší. Ve světě, kde je mnoho způsobů, jak milovat a být milován, je důležité vzpomenout si na sílu a krásu opravdové lásky, která přichází z hloubi srdce.
Protože každý vztah má své výzvy a každá láska potřebuje své místo k rozkvětu, nabízíme vám nejen inspirativní příběhy a nové pohledy, ale také rady a náhledy, které vám pomohou vidět věci jasněji, když se zdá, že se vše zamlžuje.
Ve světě plném rychlých setkání a povrchních spojení se zastavte a ponořte se do hloubky skutečné lásky a upřímných vztahů. Prozkoumejte s námi, co to znamená milovat celým srdcem, bez obav a omezení, a objevte radost, kterou taková láska může přinést.
Už zase jsem koketovala se seznamkou. Zaujal mě. A já jeho taky. Věci jsou dost složitý. Ale žiju okamžikem. A tyhle okamžiky mě teď baví.
Jsou dvě ráno a já se potloukám po liduprázdným náměstí a přemejšlím, jak se mám asi jako dostat domů. Čekám na tágo. Nikde ani noha, tu a tam se připotácí nějakej vožrala. „Tys zase dopadla, holka…“ Pak mě napadne, že to vlastně zas tak špatný není, alespoň budu mít co vyprávět kamarádům, který ze mě…
Proč nechat dítě na pár hodin doma s tatínkem a jít si zacvičit, přečíst si knížku do kavárny nebo se prostě jen zavřít v ložnici a prospat nerušeně tři hodiny v kuse? Vypozorovala jsem, že u nás doma těch nevinných pár hodin významně ovlivní naše vzájemné vztahy. Minimálně na čtyřech rovinách:
Statečné ženy, které sehrály během druhé světové války stejně důležitou roli jako muži účastnící se v roce 1942 atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, jsou i v dnešní době často vnímány jako jejich milenky. Nicméně pravda je taková, že bez činů odvážných českých žen a dívek by atentát nemohl proběhnout. Jedním příkladem za všechny je Anna Malinová,…
Vyzpovídala jsem tři bezva chlapy (včetně svého partnera), kteří hrdinně doprovodili své ženy k porodu. Z čeho měli strach a co je nejvíc překvapilo? A když už teď ví, „do čeho jdou“, chtějí se v budoucnu účastnit znovu? Než se pustíte do čtení, ujistěte se, že máte kapesníky na dosah. Já je potřebovala. Díky moc,…
Vůně buchet, hřejivá náruč, pohlazení, pochopení a shovívavý úsměv. Takové je to u babiček, které jsou krásné i s vráskami a které jsou nekonečně inspirativní. Jaké byly? Jaké jsou? A proč jsou důležité i ve 21. století?
Moje 8měsíční ohnivá opička mi někdy dává slušně zabrat. Za pohodové dítě bych ji nejspíš neoznačila. Je to moje vina? Jsem málo pohodová máma? Přece se říká, že „pohodová máma = pohodové dítě“, ne? Jak to ale s tou pohodou zařídit v reálu, když je dítě k neutišení a máma na pokraji zhroucení?
Zeptala jsem se googlu, „jak přežít“, a hned jako druhou položku mi našeptal „Vánoce“. Kdy se to stalo? Kde se vzala ta dělící čára mezi upřímně dětským „hurááá, Vánoce“ a otráveným dospěláckým „už ZASE Vánoce?!“ Proč se snažit vánoční svátky přežít, když je můžeme prožít?
Říkali jsme si, že letos si Advent parádně vychutnáme. Se šálkem horkého cappuccina se skořicí. S napuštěnou vanou provoněnou meduňkovou solí. Se zapálenou svíčkou. S nohama na stole a s časopisem v ruce. Dobře. Tak máme aspoň ten časopis. První vánoční speciál. Jen pro vás. A je to opravdický časopis. Kterým si listujete. I když…
(REPORTÁŽ) Když jsem ještě na střední škole poprvé četla Coelho Poutníka, řekla jsem si, že jednou určitě musím svatojakubskou cestu zajít. Tento rok konečně nadešel čas, kdy jsem si splnila jeden ze svých velkých snů a na pouť do Santiaga de Compostela jsem se se svým přítelem vydala. Očekávala jsem cestu plnou dobrodružství a nových…