V každém koutu naší společnosti se skrývají osobnosti, jejichž příběhy mohou inspirovat, motivovat a obohatit náš životní pohled. Nejedná se pouze o ty, kteří stojí na vrcholu popularity, ale často právě o ty, kteří působí v zákulisí, aniž by na sebe strhávali pozornost. V kategorii „Inspiruji“ se zaměřujeme na tuto nevšední skupinu lidí – úžasné ženy a muže, kteří mají co říci a sdílet.
Chceme objevit ty, kdo svým přístupem k životu, svou odvahou, kreativitou nebo jedinečnou životní cestou mohou inspirovat nás všechny. Ať už je to váš soused, který tajně pomáhá komunitě, učitelka vašich dětí, která zanechala lukrativní kariéru kvůli své vášni k výuce, nebo kamarád, jehož životní příběh je plný vzestupů a pádů – my chceme slyšet jejich hlasy a podělit se o ně s vámi.
Pokud máte ve svém okolí někoho, kdo vás inspiruje svým životním příběhem, neváhejte a napište nám. Vaše tipy nám pomohou rozšířit horizonty a přinést vám další inspirativní rozhovory. Protože věříme, že každý má svůj příběh a každý z nás může být inspirací pro druhé. Kategorie „Inspiruji“ je mostem mezi těmi, kteří inspirovali, a těmi, kteří hledají inspiraci.
Snila o tom, že se stane pilotkou, procestovala kus světa a celý život čelila tvrdé diskriminaci žen. Válečná korespondentka Dickey Chapelle předběhla svoji dobu a dokázala, že je silnou a hrdou osobností. Jako reportérka se účastnila nejen války v Tichomoří, ale také konfliktů v Koreji, na Kubě nebo například ve Vietnamu. Ten se jí bohužel…
Eva Adlerová se na fotografii, kde je ve vycházkové uniformě Československého červeného kříže v zahraničí, usmívá od ucha k uchu i přesto, že její život nebyl zdaleka jednoduchý. Na snímku, který vznikl ke konci druhé světové války, samozřejmě netušila, že ve svých 23 letech má za sebou půlku života.
„Teď ještě pevný ruky stisk. – Ptáci už se probouzejí – začíná svítat. Jdu s hlavou vztyčenou – musí se umět i prohrát. To není hanba. I nepřítel nepozbyde úcty, je-li pravdivý a čestný. V boji se padá, a co je jiného život než boj,“ napsala v dopise na rozloučenou svým blízkým Milada Horáková. Zítra to…
Když Hana Benešová po vypuknutí druhé světové války založila ve Velké Británii Československou pomoc, organizaci, která měla nahradit domácí červený kříž, bylo jasné, že předsedkyní jednoho z odborů, Ošetřovatelského, nemůže být nikdo jiný než Marie Rechtová. Žena, která zasvětila celý svůj život ošetřovatelství.
Žila jen pětadvacet let a napsala na čtyři desítky oceňovaných skladeb, které dodnes hrají rozhlasové stanice po celém světě. Byla mimořádně nadaná. V době, kdy nebylo běžné, aby žena skládala a dirigovala orchestr, šla za svým cílem. Na tváři lehký úsměv. „Mít radost z prostoty a maličkostí, zpívat vždycky, usmívat se jak nejvíce to jde,“ napsala optimisticky…
Na svých zahradách vždy vysazovala rozmarýn a pelyněk. Když česala olivy u svého skromného domku, povídala si se stromem. Drobná, prošedivělá, s pestrými náušnicemi v uších. Procestovala svět s nomády a cikány, od nichž se učila, jak bylinami léčit zvířata. Po jejím boku vždy běhali afgánští chrti. Své poznatky zapisovala do knih. A byla nesmírně…
Nejkrásnější park, který jsem kdy viděla, obklopuje zámek ve Vrchotových Janovicích. Není prvoplánově dojemný a nenajdete v něm živé ploty střižené podle pravítka. Zato vás téměř na každém kroku pohltí génius loci. Pod košatou korunou rozložitého dubu nebo v místě, kde zničehonic z trávy vykukují růžové pivoňky. Sidonie pěstovala růže, krokusy, azalky, sněženky i ladoňky. Jestli zakládáte květinou…
Eva si tentokrát povídala se Šárkou Wiesnerovou. Se ženou, co rozdává svůj smích a energii, ale ne vždycky byl během rozhovoru důvod k radosti. Šárka vede sportovní studio, které převzala po své dceři.
Andrea Rošková je ze Slovenska a je jí 25 let. Na střední škole studovala propagační grafiku na Škole užitkového výtvarnictví Josefa Vydry v Bratislavě. Do Plzně pak přišla kvůli studiu na vysoké škole, Fakultě umění a designu Ladislava Sutnara, kde to bylo nejprve bakalářské studium v ateliéru Mediální a didaktická ilustrace, nyní magisterské na stejné…
Že se jednalo o krvavou, hrůzostrašnou válku, ve které přišly o život více než čtyři milióny lidí, o tom není třeba diskutovat. Válka ve Vietnamu má z našeho pohledu mnoho různých tváří, o jedné z nich se však nikdy nemluvilo. Do rozbouřeného Vietnamu se během šedesátých a sedmdesátých let minulého století vypravilo několik odvážných žen, které jsou v souvislosti…
