Za Kelty a pyramidami? Do Znojma!

znojmo

Pražáci si ho pletou se Zlínem, protože je taky „někde na Moravě“. Ostatním se vybaví okurky. Nebo to, že tohle město vidíme po pár sklenkách vína dvojmo. Mnohem méně lidí ale ví o jeho historii protkané magií Keltů nebo pyramidách, které kdysi stály na nejsilnějších znojemských místech.

Asi jen málo staveb je opředeno záhadami tak jako pyramidy. Jde o gigantické hrobky panovníků? Nebo stojí za jejich vznikem mimozemské civilizace? Proč se objevovaly téměř totožné stavby na různých místech světa? A jsou skutečně léčivé? Mnoho odborníků zastává názor, že pyramidy transformují energii. Někdo ji využívá ke zlepšení spánku a „dobíjení baterek“, jiní si pyramidami energetizují potraviny a zbavují je škodlivých látek.

Pyramidy ve Znojmě

Jako rodilá Znojmačka jsem o místních pyramidách ještě nedávno neměla ani tušení. Zato bych dala ruku do ohně, že je tohle místo mimořádně silné a svým způsobem i léčivé. Před časem jsem ale narazila na knihu Pyramidy, obři a zaniklé civilizace od Hany Sar Blochové, která mi pomohla vidět milované město z jiného úhlu pohledu. Autorka mapuje zaniklé stavby na celém území Znojemska a srovnává je s nejvýznamnějšími nálezy v Mexiku, Peru či Bosně.

Pyramid je podle Blochové v okolí Znojma spousta. Pozůstatky té největší jsou prý pod jednou z nejstarších staveb ve městě, románskou Rotundou svaté Kateřiny a nedaleko stojícím znojemským hradem. Tato místa byla tedy pomyslnými centry dění v jakékoli epoše.

Hlavní pyramidy vznikaly na celém světě minimálně po dvou, jedna představovala světlou, sluneční stranu, druhá její temný měsíční opak. A ani ve Znojmě tomu nebylo jinak. Pozůstatky druhé gigantické stavby jsou podle autorky na druhé straně řeky Dyje, na Kraví hoře. Toto místo bylo v dávných dobách spjato i s ženskou energií, například s obřady plodnosti.

Kromě dvou hlavních pyramid jsou pozůstatky jehlanových staveb pod téměř všemi znojemskými církevními památkami – kostelem Svatého Mikuláše, Louckým či Minoritským klášterem a Hradištěm svatého Hypolita. Národní park Podyjí je také plný zaniklých staveb. Jestli se někdy vydáte putovat za vínem, všimněte si jaký tvar má vrch Šobes, jedna z nejdůležitějších viničních tratí. Vidíte v něm dvojitou pyramidu?

Tajemné chodby a Keltové

Znojmo je navíc protkané sítí podzemních chodeb, které jsou částečně přístupné veřejnosti. Do větší části podzemí se ale nedostane – přitom jich lidé dříve využívali běžně. Chodby vedou daleko za město a mají mezi sebou propojovat i jednotlivé pyramidální stavby.

Pojďme se ale podívat na historii, kterou už neprovází tolik otazníků. Své stopy na jižní Moravě zanechali i Keltové. O těch hovoří antické nálezy jako o „divokých nájezdnících, pohrdajících smrtí“, jindy zase vychvalují jejich hlubokou oddanost náboženství a pozoruhodnou učenlivost, stejně jako zálibu v obžerství a hromadění zlata. Na Znojemsko se dostali v průběhu pátého století před naším letopočtem. Celý život Keltů byl prostoupený vírou v nadpřirozeno, magií a tajemnými obřady. Proto možná není divu, že si vybrali právě Znojemsko.

Ať už věříte na zaniklé civilizace nebo ne, udělejte si výlet. Jen tak. Bez předsudků či očekávání na sebe nechte působit krásu a energii pohraničního města. Projděte historické centrum, od hradu se podívejte na Kraví horu, v Gránickém údolí nechte všechny starosti a v Louckém klášteře si dejte víno. Po pár deci už o kouzlech tohoto města pochybovat nebudete. Jen pozor, aby vás tajemné pyramidy pod vinařskými závody nepřenesly do úplně jiného vesmíru 🙂

Autorkou článku je Michaela Michalcová, foto: wikipedia


Líbil se Vám článek? Kupte redaktorce hrnek kávy. Děkujeme.
číslo účtu: 78-3646190257/0100

Přidejte svůj komentář.