Že jste ještě nikdy netančili v sauně? Ani já ne, až do včerejška. Tančit se dá, jak jsem si na vlastní kůži prožila, všude. A tak pokračuji v boření zažitých pravidel…
Stále častěji si uvědomuji, jakou opravdovou součástí mě samotné je tanec a hudba.
Včera jsem si prožila ten nádherný, osvobozující pocit, že tančit mohu kdykoliv a kdekoliv.
Tanec máme většinou zažitý jako sled přesně daných pohybů, vycházejících z určitých pravidel, tanečních kroků a jejích variací. Chodíme na lekce flamenga, orientálního tance, jazzového tance… Učíme se zvládnout taneční kroky, k tomu sladit pohyby rukou, postavení trupu, hlavy a naučit se novou choreografii.
Soustředění na taneční krok
Před několika dny jsem si byla zatančit afro tanec. Měla jsem chuť se vytancovat, uvolnit, rozveselit, spojit se se svým tělem. Afro miluji, cítím z něj hluboké sepjetí s přírodou, zvířaty, rostlinami, Zemí, sluncem, větrem…. To vše se dá vyjádřit v tomto tanci. Po hodině a půl tancování jsem odcházela domů. Vůbec jsem se necítilave své kůži. Ptala jsem se sama sebe, proč? Tančila jsem přeci na hudbu, kterou miluji, která mě přeci dává tolik síly a radosti, s milými lidmi okolo sebe.
Většinu lekce jsme se věnovali učení se choreografie a pak jejímu tančení. Byly to krásné pohyby, jako bych v nich viděla africké ženy v barevných šatech a turbanech na hlavě, jak tančí na nějaké vesnické slavnosti. Radost a vnitřní extázi mi to však nepřinášelo. Teď už vím. Tanec jsem si vůbec nebyla schopná užít, prožít, procítit a dát do něj SEBE.
V soustředění na to, abych udělala správný krok na správnou stranu, opakovala ho po určitý počet, pamatovala si správnou pozici rukou, hlavy. Zkrátka jsem neměla prostor BÝT SAMA SEBOU.
Uvolněný tanec
Jsem-li při tanci opravdu uvolněná, vnímám všemi smysly nejdřív hudbu. Zaposlouchám se do tónů, nechám je proudit celým tělem, počkám, až mi tělem proběhne elektrická vlna a pak začnu tančit. Těžko se mi hledají slova pro to, jak popsat tu nádhernou souhru hudby, pocitů v těle, pohybů, mimosmyslového vnímání. To vše tvoří jeden prožitek, velký celek, kde jedno navazuje na druhé, kde vše souvisí se vším, kde tělo je pouhý prostředek pro SEBE VYJÁDŘENÍ.
Mám zavřené oči a vnímám energie v mém těle i mimo něj, vnímám jejich barvu, jakým směrem a v jakém tvaru se pohybují…
Tančila jsem v sauně
Včera v sauně jsem po dalším „potícím se kole“ odpočívala na lehátku. Zavřela jsem oči a zaposlouchala jsem se do relaxační hudby. Byla velmi klidná, plynoucí, dominovaly hluboké tóny a tu tam se připojil ženský hlas. Posadila jsem se. Začala jsem jemně pohybovat pánví, pohyb vycházel spíše zezadu, z oblasti kostrče. Melodii jako bych nasákla do páteře. Obratel po obratli jsem zahalila bílým závojem, který stoupal spirálovitě až do temene mé hlavy. Pak zpátky a zase znovu a znovu. Byl to opojný pocit, setkala jsem se s mojí přirozeností. Pocítila jsem velkou sílu, propojení s celou svojí bytostí a se Zemí. Během snad 10minutové písničky jsem v sobě probudila Radost, Lásku, Vášeň, Stabilitu.
Tanec v jakékoliv podobě je úžasný prostředek, jak se uvolnit, vypustit myšlenky, rozdmýchat v sobě život a probudit úsměv na rtech (a to nejen náš, ale těch, kteří našemu tanci přihlíží).
Navíc přirozeným způsobem formuje naši postavu, a to bez dřiny a lopocení. Proto tancujte, milé dámy a pánové, tancujte kdykoliv a kdekoliv, jakýmkoliv způsobem. Nenechte se omezovat okolím, nebojte se popustit uzdu fantazie a dát do tance všechny vaše pocity.
Tančete ztřeštěně, tančete bláznivě, tančete jako malé děti, které tančí jen proto, že chtějí tančit. Spojte se při tanci se svým vnitřním dítětem, holčičkou či chlapečkem a dejte jim po dlouhé době volnost. Vypusťte páru.
Dejte do tance vše, co zrovna cítíte, ať jste naštvaní, nebo je vám smutno, nebo máte radost. Dovolte si zkrátka BÝT. Být tak, jak dokážete jen vy sami, jací jste uvnitř, doopravdy. Být tak, když víte, že se nikdo nedívá, že se nemusíte chovat podle pravidel, očekávání druhých. Odložte masky a tančete! Jupíí!
Autorkou článku je Lena Vajdová.
