Založte si květinovou zahradu podle baronky Sidonie Nádherné

perex 2

Nejkrásnější park, který jsem kdy viděla, obklopuje zámek ve Vrchotových Janovicích. Není prvoplánově dojemný a nenajdete v něm živé ploty střižené podle pravítka. Zato vás téměř na každém kroku pohltí génius loci. Pod košatou korunou rozložitého dubu nebo v místě, kde zničehonic z trávy vykukují růžové pivoňky. Sidonie pěstovala růže, krokusy, azalky, sněženky i ladoňky. Jestli zakládáte květinou zahradu, bude vám její nápaditost inspirací. + Sidoniin zahradnický deník ke stažení Více

Co pěstovat za zeleninu?

sazenice

Jaro se už brzy přihlásí o své slovo. Sluníčko i probouzející se země nás vylákají ven na zahrádku. Jestli jste si připravili záhony už na podzim, můžete postupně začít sít. Abyste nestáli bezradně nad záhonem, je účelné si vše pořádně rozplánovat – třeba si nakreslit, kam přijde mrkev, kde zasejete ředkvičky nebo salát. Myslete přitom na to, že některé zeleniny se mají rády více, jiné méně. Více

Jak vyzrát nad slimáky

slug-345241_1280

Odjakživa mám ráda slunečnice. Ovšem doby, kdy se pyšně tyčily na naší zahradě, jsou už dlouho minulostí. Žraví slimáci a hlemýždi si totiž v poslední době každoročně, s „železnou pravidelností“, svoji „lahůdku“ v podobě sotva pár centimetrů povyrostlých „dvojlístků“ vychutnali dříve, než bylo po sluníčku pojmenovaným kytkám dopřáno vykvést..

Mívala jsem slunečnice pro radost

Slunečnice bývaly kdysi mojí velkou letní radostí a pýchou… Každoročně shlížely majestátně na svět na zahradě u naší chaty z úctyhodné  výšky svých zářících hlaviček i hlav. Pro radost a potěšení nám, a také ptactvu slétajícímu se sem ze široka daleka… Některé ze slunečnic jsem proto nechávala za tímto účelem jejich přirozenému „osudu“, jiné pak „sobecky“ odstříhávala a těšila se jimi -osvěžovanými ve váze v našem městském bytě – ještě dlouho po jejich převozu z venkova…

V posledních letech jsem ale pěstování slunečnic „vzdala“. Z důvodu prudce vzrůstající (jak se mi zdálo) vynalézavosti i odolností slimáků a hlemýžďů. Tvrdohlavě a důsledně se totiž bráním používat proti nim ( a nejen proti nim…) „chemické metly“. A přiznávám , že ani doporučované (mnohými pěstiteli „používané“) „prosolování“ těchto slizkých škůdců se mi vůbec nelíbí…

Vyzkoušet na slimáky tuhle „fintu“ nic nestojí

Není to dlouho, co nám ale znovu svitla naděje na obnovení nedobrovolně postrádaných, oblíbených dekorativních „prvků“ naší zahrady. Naděje v podobě jednoduché, běžně dostupné „finty“, kterou možná už mnozí dávno vyzkoušeli. Já se chystám prověřit ji právě letos.

Tahle „vychytávka“ je navíc úplně zdarma!

Jak na to? Jednoduché doporučení zní: nastřádat vaječné skořápky, nahrubo je rozdrtit (podobně dobře využitelné jsou i dřevěné hobliny či piliny) a nasypat hojně kolem rostlinek, které potřebujete před slimáky ochránit. Ti pak, ač schopni  dle bohatých zkušeností zahrádkářů lecčeho, nedovedou svým měkkým tělem zdolat nastraženou překážku (ostré skořápkové úlomky, hobliny ani na tělo lepící se piliny) – a s nepořízenou „odslintají“ jinam…

Těším se, že konečně zase rozkvetou

Zní to docela logicky, že? Alespoň se tedy pokusím takto, po dobrém(!), s vlezlými slimáky domluvit. Těším se na možné další z mých malých vítězství, ke kterému ( jak doufám) dojde. A samozřejmě pak, v čase letních prázdnin,   na dlouho už nespatřený obraz modra letní oblohy, prosvěcovaný žlutými okvětními plátky…

Autorkou článku je Jarmila Jiráková

Foto: pixabay.com

Založení záhonu: Je čas na výběr místa

Garden Sketch Design

Sněhu letos opravdu moc není. Když se přidá sluníčko, záhony začínají vonět. Skoro jako na jaře. Za pár dní tady bude začátek nového hospodářského roku. Oslavte ho třeba tím, že vyberete místo pro založení záhonu.

Zemědělský rok tradičně začíná 2. února na Hromnice. Hospodáři by měli zkontrolovat stav nářadí a náčiní, opravit co se dá a začít přemýšlet o výsevu a výsadbě. Pomalu končí období klidu a bujarého masopustního veselí. Je čas připravit se opět na zahradnické práce.

Občas se setkávám s tím, že se lidé udiveně ptají: ty zahradničíš? Na to já nemám čas. Náhled na čas je zvláštní. Dám přednost podvečeru strávenému v pokleku nad malými rostlinkami, než surfování po internetu nebo sledování nekonečných seriálů. Možná se ve mně probudily geny mých předků rolníků, jak říká můj muž – genealog. Někdy si lidé myslí, že zahradničení je příliš namáhavé, náročné. Kdo nic nezkusil, nic neumí. A rytí záhonů je výborný tělocvik. Konec konců, o přednostech zahradničení, jsem vám už psala.

Svítí-li slunce na Hromnice, hojnost žita i pšenice.

Příprava sazenic v únoru

Na začátku února je vhodné vysít rajčátka a papriky. Možná se zdá, že je to příliš brzy, ale pravidelně si sazenice takto připravuju s počátkem zemědělského roku. Když je čas přemístit je ven, jsou sazenice už silné a velké. Minulý rok se zadařilo, úroda byla veliká. Jenže když byla rajčátka v nejlepším, hodně pršelo a nevyhnula se jim plíseň. Věřím, že letos se to opakovat nebude (a větší část raději přemístím v nádobách pod střechu k chalupě).

Sprout.

Výsev a předpěstování rajčat nejsou náročné. Připravte si buď zeminu obohacenou o kompost (pokud venku není sníh a nemrzne), nebo substrát. Vyberte si v obchodě kvalitní semena (sledujte mj. datum a nakupujte je raději ve specializovaných prodejnách). Užít můžete i vlastnoručně připravená semena (do rajčatových se zatím nepouštím, ale připravuju si papriková). Semínka jednoduše vysejte do truhlíků nebo květníků. Dobře se jim bude dařit u okna, kde budou mít dost světla i tepla. V rámci předpěstování se nevyhnete „přepichování“ a oddělování rostlinek, až povyrostou, ale rozhodně to stojí za námahu, pokud uvážíte, že jedna sazenice se pohybuje cca mezi 15 až 25 korunami.

Vypěstovat si také můžete vlastní bylinky. Pro zimní pěstování je ideální řeřicha, kterou sklízíte už po několika dnech. Svěží zelená rostlinka skvěle obohatí váš jídelníček.

Vyberte správné místo pro záhon

Jestli zatím vaše zahrada zeje prázdnotou a jste plní nadšení, že se do zahradničení už letos konečně pustíte, vydejte se některý den prozkoumat terén. Určitě svoji zahradu uvidíte jinýma očima – tam je moc velký strom, který bude stínit, tuhle se zase parkuje auto, tady bývá stůl nebo houpačka, jinde ohniště. I větší zahrada se může zdát „moc malá“ na pěstování. Ale není to tak. Zkuste chytře využít každý kousek – místa na přímém slunci nechte pro teplomilné bylinky, jako je tymián nebo dobromysl. Stinnější místa budou svědčit mátě, vedle které vsaďte meduňku. Ta se rychle rozrůstá, nádherně vonní a připravíte z ní báječný čaj pro lepší spánek.

Sama jsem začínala s pěstováním na jednom záhonu. Vešlo se na něj trochu mrkve, petržele, cibule a salátu. Když se sklizeň zadařila, moje zahradnické sebevědomí vzrostlo. Letos přede mnou stojí výzva – kyprý záhon s nádherně tmavou a odpočatou zeminou o velikosti jednoho aru. Že to bude hodně práce? Použiju pomůcky – třeba černou textilii, se kterou se výborně pěstuje cibule a jež zajistí minimální pletí.

1307758_10344768

Ale zpět k výběru místa pro záhon

  • Ideální je místo orientované na jih či jihozápad (jihovýchod), ale ne všechny zahrady takové podmínky nabízejí. Každopádně by záhon neměl být příliš ve stínu (pozoruju opravdu velký rozdíl mezi kvalitou a velikostí úrody na záhonu, kterému část dne stíní statný ořech, oproti záhonům, kam má přístup slunce).
  • Na druhou stranu, záhony na „otevřené pláni“ také nejsou příliš vhodné – rostlinky totiž musí čelit větru a větší zimě než na (alespoň) částečně chráněném záhonu.
  • Pro úspěšné pěstování zeleniny je důležitá i kvalita zeminy. Jílovitý podklad není příliš vhodný, i když vše lze do určité míry řešit návozem zeminy z kompostu. (Když ho nemáte, zkuste požádat třeba sousedy. Zem si také můžete nechat přivést ze zahradnictví apod.).
  • K záhonu byste měli mít dobrý přístup, abyste o něj mohli dobře pečovat. Neměla by proto kolem stát jakákoli nepřekonatelná překážka.

Příště se podíváme na to, jak záhon založit.

Autorkou článku je Jana Poncarová

O zahradničení a pěstování zeleniny

1433783_84196577 (1)

Zahrada je zazimovaná. Ještě nedávno ale kvetla. Teplé počasí zmátlo měsíčky a dnes se jejich žlutých a oranžových květů dotkl první sněhový poprašek. Chuděry moje. Ochutnaly ledový sníh. Poprvé a naposledy. Protože zahrada spí a nepotřebuje mě, můžu o ní přemýšlet. Tiše a poklidně. Je totiž advent.

To vše mi dává – zahrada

Půda, záhony, zahrada. Je mi drahá a mnohé mi dává.

  • Vůně. Třeba zjara. To je tak opojná, čilá a probouzející se. Půda mi šimrá pod nosem. A ve mně stejně jako v rostlinách začíná proudit nová míza. Proměňuje se v múzu. Je inspirující, kreativní. Začíná se nový život. A když přejde léto, zahradní vůně se proměňuje. Záhony vydaly své plody a země se ukládá k odpočinku.
  • Plody. Když si vzpomenu, že uvařím polévku, je tady zahrada pro mě. Jdu na záhon a vydloubnu mrkev, petržel, celer, cibuli nebo pórek. A zase ta vůně. Čerstvá zelenina proměněná v chutnou polévku. Nikdy jsem nejedla lepší.
  • Odpočinek. Posedět nebo poležet ve voňavé trávě a pozorovat bílé mráčky na modrém pozadí. Jak se přeskupují, plynou, hrají si samy se sebou. To je krása. Vůně bylinek, nádhera na první pohled obyčejných květů.
  • Lepší než lék. A ten dotek zeminy léčí! Skutečně léčí – bolavou duši, hlavu zmoženou starostmi. Najednou se rozplynou a zmizí. Jsem jen já a ta hlína. Když zakleknu a vytrhávám plevel, není nic smysluplnějšího. Výsledkem té práce jsou přece plody.

Zahrada je skutečná

Není to žádný virtuální svět. Když okopávám a zalévám, urodí se. Když ne, bude úroda bídná. Zeminu není možné ošidit. Neovlivním počasí, ale můžu s ním souznít, přizpůsobit mu svoji zahradnickou činnost. Můžu být v jednotě a v harmonii s přírodou. Alespoň pár minut nebo pár hodin denně. Na zahradě jsem ve spojení se skutečnou realitou.

A tak to běží už pár let. Z jara seju. V létě okopávám a zalévám. Na podzim sklízím. Je to řád, který mě nikdy neunaví a neomrzí.

Na záhony nemám čas, říkají

Někdo říká, že nemá čas zahradničit. Krčím rameny. Co na to říct? Jsem podivná, že na to dnes čas mám? Nejsem náhodou moc divná, že si nestěžuju na nedostatek času? Co říct člověku, který pořád nestíhá a z nedostatku času si udělal svoji přednost (stal se zajímavým)?

Čtěte také: Nestíhám, zase nestíhám. Jak je to možné?

Ale no tak! Stačí si přece ujasnit priority! Budete raději ve voňavém letním podvečeru sledovat nekonečný seriál? Nebo sjíždět stále stejné posty přátel na Facebooku, kteří oznamují, že k večeři měli grilovaného lososa nebo že jejich dítěti roste třetí zoubek? Je to důležitější než vaše rostliny, které potřebují zalít?

Zahradničení posílí tělo i ducha

A nebo jinak. Když máte sedavé zaměstnání, ve volném čase přirozeně inklinujete k pohybu (alespoň někteří z nás). Zryjte záhon. Posílíte nohy, ruce i zádové svaly. A místo propoceného vzduchu v posilovně dýcháte vzduch čerstvý. To je tělocvik!

Zahradničení prostě skýtá celou řadu výhod: vyčistí vám hlavu, posílíte tělo, výsledkem je vlastní zelenina bez chemických látek.

Pusto prázdno na zahradách

O to víc mě mrzí, když v městských satelitech procházím kolem prázdných zahrad. Lidé si koupí domy se zahradou a nevysadí ani strom. Ani keř. Nemají ani jediný malinkatý záhon s mrkví.

Proč? Protože jsou líní? Nemají čas? Bojí se?

Není důvod. Třeba se i vy zamýšlíte nad tím, že chcete zahradničit. Pěstovat vlastní mrkve, ředkvičky, saláty, kedlubny, celery, cukety, dýně, cibuli… Tak pojďte do toho! Je to snazší, než si myslíte. Postupně si ukážeme, jak založit záhony nebo jaké plodiny pro začátečnické pěstování vybrat. Ale to až příště.

Autorkou článku je Jana Poncarová

Podzim je krásný, pojďme si ho užít

1432775_10537800

Prázdniny jsou definitivně za námi. Školáci po prázdninách oprášili aktovky a zahájili nový rok. Ano, letos se s námi léto rozloučilo poněkud brzy, co naděláme. Zbyly nám jen hřejivé vzpomínky na bezstarostné letní dovolenkové dny. Ale nezoufejme a pojďmě vstříc podzimu, nemusí být přece jen depresivní a mlhavý!
Přivítejme podzim

Letošní podzimní rovnodennost neboli astronomický podzim nastane 23. září (přesně ve 4 h a 29 minut, Slunce vstoupí do znamení Váh). Měli bychom přijmout tuto novou fázi roku vlídně a s úsměvem, protože je pro nás obdobím klidu. Tedy pro nás zahrádkáře až po sklizni plodů naší práce. Dobydeme brambory a červenou řepu, sklidíme poslední cukety a dýně, zryjeme políčka a necháme je nabírat sílu na příští rok. Zkontrolujeme štafle, žebříky, hrábě a košíky, neboť jabloňe a hrušně se téměř v každé zahrádce zklání tíhou k zemi. Poděkujeme za tyto dary a pomalu budeme ukládat naše zahrádky k zimnímu odpočinku.

Vyražme na výlet

Podzimní rovnodennost je časem hojnosti a plodnosti. Obilí na polích je již zklizeno a do popředí vstupuje vinobraní. Jistě jste si všimli, že nabízen je první burčák! Bílý nebo červený, oba jsou dobré, tak proč si nějaký podzimní večer nezpříjemnit sklenkou tohoto chuťově zajímavého a hlavně zdravého moku, který pozitivně ovlivňuje naše zažívání. Nebo ještě lépe, vyražte na výlet na jižní Moravu a vychutnejte si burčák a víno přímo ve sklípku! Osobně mohu doporučit návštěvu Velkých Bílovic, městečka v Jihomoravském kraji asi 10 km od Břeclavi (http://www.velkebilovice.cz). Městečko je obklopeno vinicemi, najdete zde přes 650 vinných sklípků a už tak příjemný pobyt si můžete zpestřit pěknou procházkou po nedalekém Lednicko-valtickém areálu, výletem do blízkého Mikulova, Dolních Věstonic nebo na Pavlovské vrchy!

Užívejme si plody podzimu

Komu se stýská po letním hodování, smutnit vůbec nemusí. Podzim je tu i se svým neskutečně rozmanitým menu. Ať už sklidíme v sadu, na zahrádce nebo nakoupíme na trhu, nudit se rozhodně nebudeme a pokud úrodu dobře uskladníme, můžeme se z podzimních zásob radovat až do jara. Vesele můžeme pokračovat v letním vaření marmelád a džemů. Právě dozrávají švestky a jeřabiny. Zavařit kromě červené řepy lze také dýně a cukety.

A zapomenout bychom neměli ani na houby, jejichž sezóna právě začala! Tak vezměme holínky, nožík a vyražme do lesa. Taková podzimní procházka lesem, houbové řízky nebo smaženice k večeři může být po náročném dni v práci zaslouženou odměnou. A sklenička sušených hub do bramboračky v zimě jako když se najde.

Otázkou možná bude co s jablky, kterých se urodilo opravdu hodně. Žádný strach, ve sklepě jablka vydrží spoustu měsíců, hodí se na kompoty, do buchet, koláčů i knedlíků. Můžeme je nakrájet na plátky a usušit na křížaly, miska křížal je rozhodně lepší než pytlík chipsů! Navíc jablka chutnají skvěle i tekutá, takže pokud už si opravdu nebudeme vědět rady, necháme jablka vylisovat na mošt (moštárnu najdeme téměř v každém městě i vetší vesici).

Vyzdobme si byt

Plody podzimu nemusí být pouze na talíři. Vpusťme podzim také do našich domovů. Dekorace si navíc můžeme vyrobit sami, vhodného materiálu je kolem nás spousta. Záhonům vévodí vřesy, listopadky neboli chryzantemy, jiřiny a pozdní druhy slunečnic. Jistě by z nich byla hezká kytička na kuchyňský stůl. Na loukách najdeme ještě krásně žlutý vratič a spoustu lučních trav, které se hodí na suchou vazbu.

Polní cesty jsou lemovány již pěkně červenými šípky, které můžeme použít v podzimním aranžmá, ale také usušit a uvařit si čaj. A všimli jste si, že právě dozrávají kaštany? Kaštany a žaludy mohou doladit mísu s jablky. Ti zručnější zvládnou z kaštanů, žaludů, šišek či bukvic nejen zvířátka pro děti ale třeba i věneček na dveře. Fantazii se meze nekladou. Pár kaštanů si schovejte i do kabelky nebo uložte pod polštář. Odpuzují negativní energii!

Vychutnejme si barvy a vůně podzimu

Pohled na podzimní krajinu je naprosto úchvatný. Stromy hrají všemi odstíny žluté, oranžové, hnědé a červené. Někdy se člověk až díví, co vše dokáže příroda vykouzlit. Počkejme, až spadnou ranní mlhy a vydejme se na procházku do parku nebo do lesa. Chladný ranní ostrý vduch za chviličku ohřejí paprsky slunce a my můžeme pozorovat třpytící se kapky rosy na pavučinách babího léta, barvící se listy stromů na pozadí modré oblohy. Ve vzduchu ucítíme vůni mechu, mokrého dřeva a hub smíchanou s kouřem komínů. Nepřipomíná vám to dětství? Vzít tak papírového draka a vyběhnout na kopec, udělat ohýnek, upéct pár brambor a jablek. A proč ne?

Pozvěte přátele

Klidné období podzimu je také časem setkávání. Dovolené, cesty a výlety jsou za námi. Život se vrátil do starých kolejí a my máme více času na své blízké a přátele. Vyhraďme si nějaký víkend a uspořádejme podzimní slavnost. Pozvěme rodinu a přátele a pusťme se s chutí do toho! Co se menu týče, volila bych velmi jednoduše menu ,,alá co dá sklep a spíž“: jako předkrm např. pečené plátky červené řepy s kozím sýrem, dýňovou polévku a zapečené brambory se zelím (případně s kouskem slaniny nebo uzeného pro ty, co maso rádi), jako hlavní chod a sladkou tečkou by mohl být třeba jablkový koláč nebo štrůdl. K pití můžeme podávat mošt nebo šípkový čaj.

Podzimní tabuli připravíme snadno, na stůl prostřeme hnědou, zelenou nebo oranžovou organzu, dozdobíme listy stromů, vřesem, kaštany, prostě vším co nás napadne a máme k dispozici. Nezapomeneme na svíčky, které můžeme vložit do předem vydlabaných dýní, pokud jich máme nazbyt. A pak už si budeme jen užívat poklidnou podzimní atmosféru společně se svými blízkými a přáteli!

Autorkou článku je Zuzana Jírová.