Rozhovor o barvách i černočerné tmě. S Kamilou, která maluje i tančí

kpart1

Potkala jsem ji před více než rokem. Byla zrovna na brigádě v restauraci, já v kavárně přes ulici. Hned mi došlo, že tahle holka do šablonek příhraničního maloměsta nepasuje. Že vlastně nepasuje do žádných šablonek. Pastelky a keramiku ovládá se stejnou lehkostí jako zahradnické nůžky. Tančí, píše a inspiruje ostatní, aby se vrhali do neznámých vod a objevovali své netušené možnosti. Seznamte se, tohle je Kamila Podivínová, alias KPart. Více

Protančila jsem dovolenou: Řecké tance na ostrově Samos

??????????

Řecký ostrov Samos leží ve východní části Egejského moře, do Turecka je to coby kamenem dohodil. Všude hodně sluníčka, hudby, zpěvu, řeckých tanců… V tamním letovisku Kokkari v létě tančily i české turistky, vedla je zpěvačka řeckého původu Martha Elefteriadu, která kursy řeckých tanců před lety rozjela v Praze. Každý rok s ní mohou zájemkyně i zájemci, ať již se pražských kursů účastní, či nikoli, navštívit některý z řeckých ostrovů, a tam v rámci dovolenkování i tancovat.




Více

Na vlastní kůži: Baletkou ve čtyřiceti

baletka

Také jste jako malá holčička toužila po tom obléknout širokou sukýnku, růžové piškoty a tančit na špičkách jako nějaká éterická víla? Jenže tyhle sny už odvál čas a vy si na to vzpomenete jen s nostalgií? Neztrácejte naději, s baletem totiž můžete začít kdykoliv. Že něvěříte? Zkusila jsem to na vlastní kůži! Více

Znáte ten pocit, když jdete poprvé cvičit?

dancing

Je to tu zase. Samota, strach, nejistota. Kdysi vás rodiče přihlásili na kroužek, během kterého jste se minimálně na začátku bála promluvit, pohnout nebo sdělit trenérovi své jméno. Možná to byla keramika, volejbal či sbor, každopádně jste stála kdesi v koutě a cítila, že na rozdíl od ostatních se TO prostě nikdy nemůžete naučit! Pokud se vám zrovna nepoštěstilo chodit na mažoretky s nejlepší kamarádkou ze školy, po pár minutách přišel tlak v očích a nutkání volat maminku. Více

Když žena tančí aneb jak najít své JÁ

žeba

Spolu s tím, jak jdu víc a víc do hloubky sebe sama, objevuji. Objevuji nějaké nové, dosud nepoznané pocity, postoje, názory, o sobě i o druhých.

Přicházím na to, že to, co mi vštěpovali ve škole, doma, už neplatí, všechno je jinak.

Jako malé holčičce mi doma říkávali: „Neplakej, nevztekej se, buď potichu, buď hodná, jedině tak tě budou mít ostatní rádi“. Ve škole mi nepřímo vštěpovali: „Když budeš aktivní, budeš se hlásit, o hodině budeš zticha a o přestávce se budeš chovat slušně, budeš mít lepší známky, jinými slovy budeš úspěšnější.“ Nedovedla jsem si s tím poradit. I když jsem se třeba cítila smutně nebo naštvaně, nedovolila jsem si to dát najevo, ani doma, ani ve škole.

Když žena tančí, celý svět se dá do pohybu.
Když žena tančí, srdce se směje.
Když žena tančí, vnější krása ztrácí svůj smysl.
Když žena tančí, prýští z ní Láska.

Dělala jsem všechno to, co po mě dospěláci chtěli. Chtěla jsem přeci, aby mě měli rádi. A tak všechny pocity raději v sobě uzavřela na tisíc západů. Nemohla jsem přeci riskovat, že mě nebudou mít rádi, že mě zařadí do škatulky „zlobivá holka“. Nemusím vůbec zmiňovat, k čemu to v mém životě vedlo. Chronická onemocnění, později ženské zdravotní problémy, nefunkční vztahy v rodině, partnerské vztahy i vztahy na pracovišti.

Tanec jako svobodné vyjádření pocitů

A jak už to tak bývá, život to zařídí tak, aby člověk dostal šanci věci změnit. Já svojí šanci chytila za pačesy. Cítila jsem, že to nebude jednoduché, ale že prostě nemohu jinak. Cítila jsem v sobě silnou touhu žít, opravdu žít a ne jen přežívat v jakémsi polomrtvém stavu zombie. A tak jsem začala tancovat. Protančila jsem se nejrůznějšími tanečními styly od orientu, samby axe, afra, spontánního tance až k loona dance. Díky tanci jsem si začala uvědomovat, že žiju, že prožívám a cítím.

A jaká to byla úleva, když jsem zjistila, že to jak se cítím, nemusím skrývat. Mohu se konečně vyjádřit, SVOBODNĚ VYJÁDŘIT! Nikdo mě v tu chvíli neposuzuje, nekritizuje, nesnaží se nacpat do škatulky, jak se mám „správně“ chovat.

A víte co? Stal se přesně opak toho, co jsem do té doby žila. Nikdo mě neodsoudil, naopak. Do mého života začalo proudit tolik lásky, jako nikdy předtím.

A proto tančím dál a moje prožitky v tanci se dál prohlubují. Tančím smyslně, tančím naštvaně, tančím divoce, tančím smutně, tančím vesele, tančím lehce….

Ano, my ženy máme v sobě ukryto mnoho pokladů.

Jsme čtyři různé ženy

Jsme proměnlivé, cyklické, stejně jako Měsíc za 28 dní oběhne Slunce, tak i my se během tohoto cyklu proměníme. A to rovnou ve 4 různé ženy. Jednou jsme aktivní a svůdnou pannou, jindy pečující a laskavou matkou, pak do sebe hluboce ponořenou, intuicí vedenou vědmou nebo mocnou a tajemnou kouzelnicí, čarodějkou.

Všechny tyto měsíční fáze mají vliv na naše chování. Střídají se nám různé nálady, mění se nám i fyzická kondice. Je dobré vědět, co která fáze s sebou přináší, jak nás ovlivňuje. Pomůže nám to k lepšímu pochopení sama sebe, k sebe-přijetí. Nicméně nejpodstatnější je, nechat tomu všemu volný průchod. Cítím se, jak se cítím a je to tak v pořádku. Nenechme se ovlivňovat okolím, které na nás tlačí, abychom byly stále stejné, stejně úchvatné, vtipné, sexy, pečující a výkonné.

Ano, možná bychom byly pro muže (a někdy i pro sebe sama) čitelnější, zařaditelnější do nějaké kategorie. Ale jak dlouho se dá takhle „naformátovaně“ žít? Jak dlouho, dokud to v nás všechno nebouchne jako papiňák? Jak dlouho, než se náš vnitřní konflikt mezi tím, kdo jsme navenek, a kdo jsme skutečně, projeví ve formě nemoci, úrazů, nefunkčních vztahů, finančních problémů…?

Nechte projevit své Já

Neobviňujme okolí za svoji nespokojenost a jděme nejdřív samy k sobě, dovnitř, do svého srdce. Co tam skutečně cítíme? Co nám svým jemným tlukotem napovídá? Co je třeba ve svém životě změnit, abychom byly spokojené a žily v souladu s tím, jak uvnitř, tak i navenek?

Pro mě je tím prostředkem tanec. Pro někoho jiného to může být sport, meditace, uklízení, práce na zahradě, pletení, vaření…cokoliv. Cokoliv, co nám umožní vypnout mysl, která neustále něco radí a vymýšlí. Utiším mysl, dostanu se do svého těla. CÍTÍM. A najednou vím kudy jít. Je to jednoduché a krásné.

A proto ženy, zastavte se v běhu života a věnujte sobě pozornost. Pro tentokrát ne druhým, nýbrž sobě. Dejte v pohyb průchod své přirozenosti, projevte to své Já, ať je jakékoliv a obejměte ho se vší Láskou, která ve vás je. A vězte, že s čím větší láskou se obejmete, o to víc se vám vrátí zpátkyJ

Srdečná pozvánka na lekci Loona dance

Nejbližší lekce se koná ve středu 1. 4. 2015 od 18:00 – 20:00 hodin v tanečním studiu Layan, Doudlevecká 666/36, Plzeň. Další následující prodloužená lekce je v sobotu 4. 4. 2015 od 17:00 – 20:00 hodin na stejném místě. Tanec bude doplněn o zajímavé a inspirující povídání o ženských archetypech, cykličnosti ženy a další zajímavosti.

Přijďte si odpočinout, nabrat síly a v tanci prožít vše, o čem je tento článek. Domů odejdete s rozzářenýma očima a úsměvem na rtech

Lena Vajdová

Tanec v sauně: Radost, Láska, Vášeň, Stabilita

World Map Vector

Že jste ještě nikdy netančili v sauně? Ani já ne, až do včerejška. Tančit se dá, jak jsem si na vlastní kůži prožila, všude. A tak pokračuji v boření zažitých pravidel…

Stále častěji si uvědomuji, jakou opravdovou součástí mě samotné je tanec a hudba.

Včera jsem si prožila ten nádherný, osvobozující pocit, že tančit mohu kdykoliv a kdekoliv.

Tanec máme většinou zažitý jako sled přesně daných pohybů, vycházejících z určitých pravidel, tanečních kroků a jejích variací. Chodíme na lekce flamenga, orientálního tance, jazzového tance… Učíme se zvládnout taneční kroky, k tomu sladit pohyby rukou, postavení trupu, hlavy a naučit se novou choreografii.

Soustředění na taneční krok

Před několika dny jsem si byla zatančit afro tanec. Měla jsem chuť se vytancovat, uvolnit, rozveselit, spojit se se svým tělem. Afro miluji, cítím z něj hluboké sepjetí s přírodou, zvířaty, rostlinami, Zemí, sluncem, větrem…. To vše se dá vyjádřit v tomto tanci. Po hodině a půl tancování jsem odcházela domů. Vůbec jsem se necítilave své kůži. Ptala jsem se sama sebe, proč? Tančila jsem přeci na hudbu, kterou miluji, která mě přeci dává tolik síly a radosti, s milými lidmi okolo sebe.

Většinu lekce jsme se věnovali učení se choreografie a pak jejímu tančení. Byly to krásné pohyby, jako bych v nich viděla africké ženy v barevných šatech a turbanech na hlavě, jak tančí na nějaké vesnické slavnosti. Radost a vnitřní extázi mi to však nepřinášelo. Teď už vím. Tanec jsem si vůbec nebyla schopná užít, prožít, procítit a dát do něj SEBE.

V soustředění na to, abych udělala správný krok na správnou stranu, opakovala ho po určitý počet, pamatovala si správnou pozici rukou, hlavy. Zkrátka jsem neměla prostor BÝT SAMA SEBOU.

Uvolněný tanec

Jsem-li při tanci opravdu uvolněná, vnímám všemi smysly nejdřív hudbu. Zaposlouchám se do tónů, nechám je proudit celým tělem, počkám, až mi tělem proběhne elektrická vlna a pak začnu tančit. Těžko se mi hledají slova pro to, jak popsat tu nádhernou souhru hudby, pocitů v těle, pohybů, mimosmyslového vnímání. To vše tvoří jeden prožitek, velký celek, kde jedno navazuje na druhé, kde vše souvisí se vším, kde tělo je pouhý prostředek pro SEBE VYJÁDŘENÍ.

Mám zavřené oči a vnímám energie v mém těle i mimo něj, vnímám jejich barvu, jakým směrem a v jakém tvaru se pohybují…

Tančila jsem v sauně

Včera v sauně jsem po dalším „potícím se kole“ odpočívala na lehátku. Zavřela jsem oči a zaposlouchala jsem se do relaxační hudby. Byla velmi klidná, plynoucí, dominovaly hluboké tóny a tu tam se připojil ženský hlas. Posadila jsem se. Začala jsem jemně pohybovat pánví, pohyb vycházel spíše zezadu, z oblasti kostrče. Melodii jako bych nasákla do páteře. Obratel po obratli jsem zahalila bílým závojem, který stoupal spirálovitě až do temene mé hlavy. Pak zpátky a zase znovu a znovu. Byl to opojný pocit, setkala jsem se s mojí přirozeností. Pocítila jsem velkou sílu, propojení s celou svojí bytostí a se Zemí. Během snad 10minutové písničky jsem v sobě probudila Radost, Lásku, Vášeň, Stabilitu.

Tanec v jakékoliv podobě je úžasný prostředek, jak se uvolnit, vypustit myšlenky, rozdmýchat v sobě život a probudit úsměv na rtech (a to nejen náš, ale těch, kteří našemu tanci přihlíží).

Navíc přirozeným způsobem formuje naši postavu, a to bez dřiny a lopocení. Proto tancujte, milé dámy a pánové, tancujte kdykoliv a kdekoliv, jakýmkoliv způsobem. Nenechte se omezovat okolím, nebojte se popustit uzdu fantazie a dát do tance všechny vaše pocity.

Tančete ztřeštěně, tančete bláznivě, tančete jako malé děti, které tančí jen proto, že chtějí tančit. Spojte se při tanci se svým vnitřním dítětem, holčičkou či chlapečkem a dejte jim po dlouhé době volnost. Vypusťte páru.

Dejte do tance vše, co zrovna cítíte, ať jste naštvaní, nebo je vám smutno, nebo máte radost. Dovolte si zkrátka BÝT. Být tak, jak dokážete jen vy sami, jací jste uvnitř, doopravdy. Být tak, když víte, že se nikdo nedívá, že se nemusíte chovat podle pravidel, očekávání druhých. Odložte masky a tančete! Jupíí!

Autorkou článku je Lena Vajdová.

Tanec v přírodě: Jak jsem se protančila k radosti

1052096_35962411

Pracujete v kanceláři u počítače a většinu dne zaměstnáváte hlavu tak jako já? Pohyb vám pomáhá se zrelaxovat, vypnout hlavu, ale hodiny zumby v přeplněné tělocvičně vás nelákají? A co třeba tancování v přírodě? Nechte se inspirovat mými zážitky z tančení v lese.

Jsem v lese, na svém oblíbeném místě u svého stromu. Sundávám si boty a do sluchátek pouštím hudbu. Vnímám jednotlivé tóny, jak se mi rozlévají postupně do celého těla a já se začínám pohybovat v rytmu hudby. Bosýma nohama měkce našlapuji, země mi dává pevnou podporu. Nohy mi začínají vibrovat, vlnění postupuje výš do boků, zad, stoupá podél páteře. Přidávám ruce, vlním s nimi v jemném rytmu. Připomínají mi dva hady, kteří se střídají v tanci a vzájemně se doplňují.

Celým tělem vnímám prostor kolem sebe, který vůbec není prázdný, jak se na první pohled zdá. Je plný proudu energie. Tohle vlnění, které jsem ještě před chvílí vnímala jako neviditelnou a nehmatatelnou součást vzduchu, se nyní zhmotňuje. Do dlaní nabírám tuto zhmotněnou sílu, je jí tolik, že bych si jí mohla dát do tašky a odnést domů.

Tančím chvilku energicky a živelně, chvilku jemně a pomalu. Uvolňuji poslední zbytky napětí z těla a nechám se unášet rytmem. To, že to tančím já, mi dává vědět pouze křupající jehličí pod mýma nohama, cítím se lehce, jakoby bez těla rozprostřená v prostoru.

Začíná pršet. Tančím dál. Kapky mi smáčejí vlasy a je to osvobozující pocit. Déšť jakoby spláchl poslední zbytky čehosi starého, nepotřebného. K dešti se přidává bouřka a tajemná atmosféra ještě zesiluje můj prožitek z tance. Náhle pocítím nepopsatelnou vlnu radosti, která spolu se zesilujícím větrem přechází do extatického pocitu vděčnosti a štěstí.

Jsem vděčná za to, že můžu prožívat tyhle nádherné momenty a šťastná, že svět dokáže být takhle barevný a multidimenzionální.

Tanci jsem přišla na chuť. Z fyziologického hlediska mi pomáhá udržovat se fit, spálit kalorie a formovat postavu, z psychologického hlediska uvolňuje stres a probouzí ve mně radost ze života. Cítím se lépe ve svém těle, uvolněně, méně mě bolí záda a mám přirozenější držení těla. Jsem vnímavější vůči sobě i okolí, mám se více ráda a více se raduji ze života. No, není to paráda?

Příště se s Vámi podělím o moje zážitky a zkušenosti s taneční novinkou Loona dance, taneční meditace pro ženy, kterou v Plzni vyučuji.

Autorkou článku je Lena Vajdová, lena.vajdova@seznam.cz