Píšeme pro jedinečné ženy
Vladimír Bednář repasuje stará městská kola. Dělá z nich dnes tolik žádané stylovky. Je to jeho koníček, nedělá to pro obživu. Jízda na takovém kole je radost. A svým způsobem i zklidnění. Z cyklistů se obvykle stávají elegantní bytosti s narovnanými zády, dámám vlají vlasy a z košíku jim vykukuje nať pórku. Sama takové kolo mám a nedám na jízdu na něm dopustit. Převážně o kolech jsme si povídali u piva v plzeňském Pivstru. Více
Potkala jsem ji před více než rokem. Byla zrovna na brigádě v restauraci, já v kavárně přes ulici. Hned mi došlo, že tahle holka do šablonek příhraničního maloměsta nepasuje. Že vlastně nepasuje do žádných šablonek. Pastelky a keramiku ovládá se stejnou lehkostí jako zahradnické nůžky. Tančí, píše a inspiruje ostatní, aby se vrhali do neznámých vod a objevovali své netušené možnosti. Seznamte se, tohle je Kamila Podivínová, alias KPart. Více
Nejlepší věci se vám přihodí, když se touláte jen tak. Procházela jsem Kolínem, ke kterému mám zvláštní vztah. Můj děda tam za první republiky stavěl silnice. A tak jsem si přála odnést si něco tematického na památku, třeba perly. V té ulici se na břečťanu houpal holub hřivnáč a na druhé straně postávalo poetické zákoutí. Plné květin a věcí z doby minulé. Tak jsem do Vetešnického saloniéru vešla, nechala se okouzlit a zapovídala se s majitelkou Irenou Staňkovou. Více
(ROZHOVOR) Poslední román autorky, která žije v kraji žítkovských bohyň, se jmenuje prostě: Dcery. Inspirován je vlastní rodovou historií a ukazuje, jak se některé vzorce předávají z generace na generaci. Třeba i to, že si ženy vybírají „špatné“ muže. „Poslední dobou mne napadá, že problém není v muži, ale i v chování ženy, která v něm tu špatnou stránku probudí,“ říká Kateřina Dubská. Se spisovatelkou, která chová včely a kozy, jsme si povídaly o tom, jak se omezujících vzorců zbavit a jaké to je přestěhovat se z města na samotu. Více
Milující matka, báječná manželka a krásná, silná žena. Od chvíle, kdy se začala paní Jaruška realizovat na vlastní pěst, jako instruktorka tradičního i netradičního cvičení, se prakticky nezastaví. V těch pár volných chvilkách, které má pro sebe, zůstala věrnou čtenářkou našeho časopisu. Více
(Rozhovor o tom, že žít život v přetvářce není to pravé.) Útulná, kamenná terasa. Rozlehlá a pěstěná zahrada. Přítulné štěně Sára. V tomto příjemném prostředí si se mnou nad hrnkem kapučína ochotně a otevřeně povídá Čestmír. O svém zkrachovalém manželství, ubíjející přetvářce, své orientaci a současném příteli. Více
(Rozhovor) Když si stoupne na pódium, a je jedno, jestli v malém klubu nebo v koncertní hale, napřed vás odzbrojí milým úsměvem. A pak to přijde. Bravurní hra na kytaru, podmanivé písně, jejichž text má hloubku. S hudebníkem, který složil třeba hudbu k filmu Lidice, jsme si povídali o štěstí i náhodách, které dávají vzniknout jedinečným písním. Více
Adéla Smržová pořádá svatby v zahraničí, konkrétně v Řecku, které je stále oblíbenější svatební destinací. Svoji svatební agenturu vybudovala od základů. Podařilo se jí spojit práci, která ji naplňuje, s místem, kde se cítí dobře. O svém podnikání a inspirativním příběhu nám majitelka svatební agentury Svatba trochu jinak více prozradila v rozhovoru. Více
„Vezmi srdce do dlaní, od závisti utíkej…“ Text Josefa Fouska , který nazpívala Jiřina Anna Jandová, asi nejvíce vystihuje pohodu, která z jejích alb čiší. Trefný je i text Jana Krůty Pátý perný den, kde zpěvačka mimo jiné zpívá „Sám rány léčíš muzikou“. Obě písničky, které vás rozhodně nepřivedou do depky, najdete na jejím novém albu – jednu jako bonus, jednu novinkově.
V době, kdy o dýně ještě nikdo moc nestál, vydala kuchařku právě o dýních. Byla jiná než ty, které se daly běžně sehnat v knihkupectví. To byl ale jen začátek. Lenka Požárová o sobě říká, že často vybočovala – nejdřív svojí výškou a pak tím, co dělala nebo nedělala. Povídaly jsme si o tom, co právě teď dělá v Norsku a že je těžké prošlapávat cestu jako první, ale stojí to za to. Více