Jsou všude kolem nás. Návody. Stačí otevřít internet a zadat jednoduché slůvko – JAK – našeptávač vám hned nabídne různé varianty. Jak dělat to či ono. Přestáváme umět žít bez návodů. A to pochopitelně otupuje naši intuici.
S radostí pozoruju své psy, kočky nebo ptáky na zahradě. S jakou lehkostí žijí. Nezatíženi návody a společenskými konvencemi. Pohled na ně mi uleví. Zároveň jim závidím. Chtěla bych to umět stejně jako oni.
Už odmalička ale slýchám různé návody na život. A jakkoli se jim bráním, podepisují se na mně. Začíná to prostým „to nesmíš“. Přidává se k tomu pokyn „to musíš, abys….“. Jak je člověk starší, návody jsou sofistikovanější. Dokonce jim podléhají i zcela přirozené věci, které bychom mohli vykonávat jen na základě prosté intuice. Pokud by se ale nedusila pod všemi těmi návody a mohla k nám svobodně promlouvat.
Jak na to v hlavní roli
Absurdních návodů se na internetu objevuje spousta. Dobře, vynechejme užitečné postupy typu „jak zatlouct hřebík“ – ty se někdy můžou hodit. Návody zasahují čím dál tím víc do naší osobní roviny a chtějí uchvátit naší osobnost, naši jedinečnost. Začíná to třeba tím, „jak poznat, že mě miluje“. Když už jsme si láskou podle návodu jisti, můžeme pokračovat dál – „jak ho donutit ke svatbě“. Poté pokročíme o úroveň výš a budeme zkoumat „jak počít“. Pokud počneme, bude nás určitě zajímat „jak porodit a nezbláznit se“. Až si potomka dovezeme domů, budeme na Googlu zjišťovat „jak vychovat dítě“. Možná to ve vztahu po pár letech zaskřípe a bude nás zajímat „jak se rozvést“, abychom zničeni následně hledali, „jak žít šťastně.“
A internet je štědrý. Nabídne nám hodně článků – návodů. Více či méně povedených. Nebo rovnou zabrousíme do některé z diskuzí, kde s námi své zkušenosti budou rádi sdílet lidé v podobné situaci.
Mezitím někde uvnitř nás bude šeptat naše intuice – vždyť přece víš, co udělat! My ji ale neuslyšíme, protože budeme zahloubáni do studia rad a návodů. Budeme se řídit tím, co je společensky přijatelné a uvítáme ujištění, že to tak udělali i ostatní. Co na tom, že ostatní nejsou my a že měli zcela jiné pocity, zcela jinou výchozí situaci? Prostě to tak uděláme. Možná to tak bude dobře, ale možná taky ne…
10 top „JAK“ na to podle našeptávače
- Jak žít šťastně
- Jak zbohatnout
- Jak sbalit (někoho)
- Jak porodit
- Jak rychle usnout
- Jak inhalovat
- Jak kojit
- Jak líbat
- Jak poznat těhotenství
- Jak poznám, že mě miluje
Jak si zachovat zdravý rozum
Je docela těžké v dnešní době odolat. Svodům návodů, svodům reklam, svodům snadnějšího života. Jít proti proudu a svojí cestou bylo ale vždycky namáhavé, netřeba to svádět na dobu. Jak si tedy zachovat zdravý rozum a řídit se podle sebe? Je to paradoxně jednoduché. Pozorujte své pocity. Napoví vám.
U mě to funguje asi tak – když s něčím, co mám udělat, nejsem ve stoprocentním souznění, cítím jakýsi tlak ve hrudi. Varování, že tudy cesta nevede a že tedy půjdu jinudy. Ne vždycky své pocity, kterými ke mně intuice promlouvá, poslechnu. V tom případě to nedopadá zrovna růžově.
Ale teď mě napadá, není tenhle článek taky návod? Jasně, že je. Návod na to, jak žít život bez návodu.
Ať se vám žije lehce a s radostí.
Autorkou článku je Jana Poncarová.
