Za okny místo malebných vloček bubnuje ošklivý déšť. Doma je ale lahodně. Teplé ponožky, pohodlná pohovka a šálek šípkového čaje. Adventní nálada je podmanivá. A vám se pomalu klíží víčka. Začínáte snít. O světovém míru. O usměvavých lidech. O šťastných zvířátkách. Napište svá přání jako dopis Ježíškovi, který si dočasně zřídil svoji adresu u nás v redakci!
Je mi asi o dvacet míň. Sedím za kulatým stolem. Máma vykrajuje cukroví. Za okny, která vedou na pole, je tma. Možná se pod nimi pasou srnky. Tváře mám ještě červené, protože jsem před chvíli přiběhla ze sáňkování. Je pár dnů před Vánoci a máme sníh. Na zahradě stojí sněhulák a rozestavěné iglú. Dojedla jsem bramboračku a po celém stole jsem rozložila papíry, pastelky, fixy, vodovky, voskovky, plnicí pera i obyčejné tužky. Budu psát dopis Ježíškovi. A to je obřad.
Nad přáními nemusím dlouho přemýšlet. Tryskají radostně z dětského srdce. Kytaru. Psa – alespoň plyšového. Koně – nejlépe živého, přece máme opuštěnou stáj. Týpí neboli indiánský stan. Abychom si mohli hrát zase v létě na Indiány. Nějak tuším, že nedostanu všechno. Hlavně tu kytaru. Dopisuju Ježíškovi, že se opravdu chci učit hrát.
Za oknem je velký kulatý měsíc. Je tak obří, že mlýn u potoka, který osvětluje, se zdá docela maličký. Za chvíli měsíc postoupí a schová se za ten nejmalebnější kopec, který znám. Dívám se na něj totiž ze svého pokojíčku. Ještě než zavřu okno, zatížím dopis kamenem. Aby neuletěl. A tajně doufám, že si ho Ježíšek vyzvedne ještě tuhle noc.
Je mi už o dvacet víc, a ačkoli vím, že mi tu první kytaru, na kterou jsem se ještě to léto naučila první písničku (Červenou řeku), koupil táta, budu zase psát Ježíškovi. Protože se mi po takových dopisech stýská. Protože u nich medituju. Protože vypsat svá přání je prvním krokem jejich proměny ve skutečnost.
A proto píšu nyní vám, milé čtenářky, pojďme svá přání napsat Ježíškovi. Třeba se nám splní už o letošních Vánocích. Jestli se chcete o svá přání podělit i s ostatními, pošlete je k nám do redakce (e-mail jponcarova@seznam.cz).
Vytvoříme hromadný dopis Ježíškovi, který mu slavnostně předáme!
Autorkou článku je Jana Poncarová, foto: pixabay.com
