Jednou za rok

(Desetivteřinovka) Velký stůl v rohu místnosti se prohýbá pod mísami chlebíčků a cukroví. Hučí to kolem jako v úle. Samé cizí řeči, kterým nerozumíš. Posloucháš je jen jednou za rok.

Prý pověz mi něco. Jen nevím co. Co říkat na povel?

Neumím se ani usmát na povel.

A slova jsou mocná.

Jenže splývají v hučení.

V lese je mnohem líp.

Najednou se v ovocném bowl utopila moucha.

To byl konec letošních Vánoc.

Jana Poncarová. Foto: Pixbay.com


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit exceeded. Please complete the captcha once again.