Máte Chorvatsko zapsané jako málo atraktivní destinaci paštikářů? Já ne. Chorvatsko mám ve svém srdci. Ukáži vám tuto nádhernou zemi z jiného úhlu pohledu.
Téměř každý rok jezdím na dovolenou do Chorvatska. Nestydím se za to. Nejím tam paštiky ani nepiji plechovkovou „plzeň“ dovezené z domova. Vloni jsem návštěvu mé oblíbené země vynechala, letos jsem se tam opět vrátila.
Vrátila jsem se tam, kde se cítím jako doma, a navíc jako v ráji. Možná je to tím, že už jako čtyřletá jsem do Chorvatska jezdívala s babičkou, která tuhle zemi taky milovala. Taky byla tehdejší Jugoslávie jednou z mála přímořských zemí, kam se smělo za dob socialismu jezdit.
Pro letošek jsem hledala takové místo, kde by byly nejen hezké pláže, ale i možnost turistiky. Brala jsem totiž s sebou svého pejska, velmi čilého křížence labradora, který miluje pohyb a vodu samozřejmě:-)
Pro tehle záměr mi nejlépe vyhovoval ostrov Krk. Není daleko, zhruba 864 km a je tam božská příroda. Zvolila jsem letovisko Baška, které jako jediné na ostrově má kolem dokola skalnaté hory.
Miluji ten sjednocující protiklad jemného stále se vlnícího moře a pevných nehybných skalisek. Dodává mi to klid, stabilitu a pocit, že všechno na světě do sebe zapadá v jeden vzájemně se doplňující celek.
Kolem Bašky je okolní krajina velmi zajímavá. Tvoří ji kopce z pískovcového podloží porostlé borovicemi a velmi zajímavými rostlinami. O něco výše se tyčí kamenité hory, kde se vyskytují voňavé byliny. Není divu, že všudepasoucí se ovce si na nich tolik pochutnávají. Proto i ovčí sýr stojí za to ochutnat. K nejznámějším patří „paškisir“, lokální sýr z ostrova Pag. Mimo jiné se zde vyskytují různé vzácné rostliny a živočichové. Roste zde i žlutý mák, který má Baška ve znaku. Tato část Bašky se jmenuje Zarok, je přírodní rezervací a najdete jí na konci zátoky. Jsou zde četné turistické stezky, které buďto lemují útesy podél moře, anebo lze vystoupat výše po kamenitých stezkách až na vrchol. Nemusím ani zmiňovat, že odevšad jsou dechberoucí výhledy, na celou bašskou zátoku i na okolní ostrovy.
Na druhém konci zátoky se tyčí další kopce. Lze dojít na krásnou vyhlídku kostela sv. Ivana, nebo ještě výše do kopců na Zakam, kříž, který dohlíží na celé údolí. Ten se, pro zajímavost nachází ve výšce 194 m.n.n. Zdá se to málo, ale přímo od moře je to pořádný stoupák. Kříž zdobí nápis: „Bog čuva zemlju i ludje“, Bůh chrání Zemi a lidi.
Cestou nahoru i zpět dolů jsem si odpočinula na jednom kouzelném místě pod úpatím skalnatých štítů. Cítím zde hluboký klid a svobodu. A taky píchající bodláky, na kterých sedím:-). Jak mi sděluje pan domácí, jehož apartmán jsem si pronajala, hory se dají dokonce přejít na druhou stranu. Až se do Bašky znovu vrátím, vyzkouším to.
Pláže jsou v Bašce nádherné. Jemné oblázky a průzračné moře měnící svoji barvu během dne podle intenzity slunce a množství mráčků na obloze. I když je mimo sezónu, jsou pláže plné. To není nic pro mě. A navíc pejsci mají zakázaný vstup, mají vyhrazenou svoji pláž na konci zátoky. No, je to sice trochu dál a oblázky se tam mění v kameny, ale zase máme za zády přírodní rezervaci Zarok, kam během dne vyrážíme na špacír, když slunce na pláži příliš pálí.
Asi 10 km od Bašky, cestou přes hory a doly, se nachází půvabná vesnička Stara Baška. Několik romantických taveren vystavených na útesech, apartmány s výhledem na moře, mini market, pošta a cestovní agentura. Pak už jen nekonečné moře, útesy, malebné pláže a nekonečně dlouhá kamenitá stezka na skalách vedoucí podél moře, odkud jsou takové scenérie, že by jeden toužil zůstat. Dala jsem si práci a šla kousek po rozpálených kamenech. Vyplatilo se to, neboť po chvíli jsem pod sebou objevila miniplážičku zaklesnutou mezi útesy. Velmi útulné místečko a maximum soukromí. Jako bonus všude roste divoká šalvěj, která tak božsky voní po okolí, že si připadám, jako v ráji. Trhám si pár listů a večer z nich vařím lahodný čaj. Usrkávám ho, zavírám oči a v momentě se ocitám na útesu, pod sebou dunící tmavěmodré moře a nad sebou žhavé slunce….
Jídlo a nákupy
V místní kouzelné taverně si pochutnávám na mé nejoblíbenější lahůdce „Dagnje na buzaru“,slávky na bílém víně. Je tu živo a veselo. Kolem mě další turisté také s pejsky, velkými i malými různých ras. Psiska necháváme navzájem se seznamovat a mezitím se seznamujeme také. Je to milé, přirozené a svobodné.
Na Chorvatsku miluji také nákupy. Pokaždé si přivezu nějaký suvenýr, ať už třeba ručně malovanou misku, kabelku, nebo něco chic na sebe. Nakupuje se tu moc dobře, a přeci jen, u nás podobné věci nemají ten správný šmrnc:-)
Suvenýry z Chorvatska
Na cestu domů nakupuji také suvenýry v podobě místních dobrot. Ještě že mám plážovou tašku, která je zároveň chladící. Za zmínku stojí domácí pršut, „paški sir“ a „svjezi sir“ (domácí čerstvý tvaroh, mňam:-)). Ještě se stavuji v pekárně a kupuji „burek so sirom“, což je jakýsi slaný koláč, piroh, z tenoučkého vrstveného těsta, pěkně omaštěného a plněný osoleným a ochuceným tvarohem. Ještě teď mi ukapávají sliny, při vzpomínce na tu nenapodobitelnou chuť a vůni.
Kokosový ořech pro pevnou pokožku
Na závěr ještě jeden kosmetický tip pro pokožku namáhanou sluncem a mořkou vodou. Asi deset dní před dovolenou jsem si každý den dala jeden mladý kokos. Je to naprostá lahůdka a navíc vyživuje zevnitř. Pokožka se za těch pár dní výrazně omladila, vypnula a zjemnila:-)
Autorkou je Lenka Vajdová. Foto: autorka
